Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky? Filozof se živí kořínky a dožaduje se hašení zpupnosti

Řeka je dávný filozofický příměr pro běh života. I v něm vše plyne, vše je pomíjivé, nic není zaručeno. Zítra může být vše jinak nežli včera.

Rčení pod rentgenem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Rčení pochází od starořeckého filozofa Herakleita. Smysl je jasný. Řeka se neustále mění a na ty, kteří do ní vstupují, se valí stále nové vlny. Ale on se přitom mění i člověk, který do řeky vstupuje. Mění ho dobré i špatné zkušenosti, je jiný než před pěti lety, před rokem, před měsícem.

DVAKRÁT DO JEDNÉ ŘEKY

 

… vstoupit nelze: jednak nás pokaždé obtéká jiná voda, jednak se v mezidobí měníme i my sami. Autorovi této myšlenky Herakleitovi vysekl poklonu nositel Nobelovy ceny za fyziku Werner Heisenberg. Řekl, že pokud se v zachovaných Herakleitových výrocích nahradí slovo oheň slovem energie, nemá moderní fyzika, v čem by se starověkým myslitelem nesouhlasila.

Řeka je dávný filozofický příměr pro běh života. I v něm vše plyne, vše je pomíjivé, nic není zaručeno. Zítra může být vše jinak nežli včera.

Tváří v tvář takové pomíjivosti se jedni obracejí k Bohu, jiní vysedávají po hospodách. A František Gellner nabádá: 

„Dnes buďme ještě veselí
na naší bílé posteli
zejtra, ach zejtra, kdopak ví,
zejtra snad lehnem si do rakví!“ 

Aneb Carpe diem, užij dne, jak říkali staří Římané. 

Herakleitos si nepotřeboval užívat. Měl filozofii. Opustil dav, který Herakleita, aristokrata rodem i názory, rozčiloval na nejvyšší míru, odešel do hor a živil se kořínky. 

Příměr o řece pochází z dávno ztracené Herakleitovy knihy. Dochovalo se z ní jen několik desítek zlomků. Ale i z těch vyvstává obraz svérázné, velké myslitelské osobnosti. Ten pán například napsal: „Lid má bojovat o zákon jako o hradbu.“ To platí i dnes. Potěší, že již staří Řekové měli obtíže s budováním právního státu. 

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Následující Herakleitova výzva působí také velice moderně: „Zpupnost je nutno více hasit než požár.“ A nyní cenná rada pro nešťastně zamilované. Nepochybně jim uleví následující Herakleitovo konstatování: „Nejkrásnější z lidí - maso náhodně rozházené.“ 

Nepřekvapí, že Herakleitos dožil jako poustevník. 

Podle ne zcela věrohodné zprávy umřel, když se zabalen do hnoje vystavil slunečnímu úpalu. Prý se tak pokoušel vyléčit svou vodnatelnost. 

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme