Jablko sváru? Zhrzená bohyně zosnuje ďábelskou pomstu a zkazí svatbu

První jablko sváru se vyskytlo ve starém Řecku. Spískali to ti, kteří doufali, že když na svatbu nepozvou hašteřivou bohyni sváru, rozprostře se nad oslavami mír a spokojenost. Bláhoví snílci!

Rčení pod rentgenem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Jablko sváru. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Kašmír je jablkem sváru mezi Indií a Pákistánem, Těšínsko jím bylo pro Československo a Polsko, Alsasko s Lotrinskem pro Francii a Německo.

JABLKO SVÁRU

Cosi, co všichni chtějí, ale dostat to může jen jeden. Nebo jedna. A tudíž něco, kolem čeho se vedou neutuchající půtky a šrůtky. Jablkem sváru se pomstila bohyně Eris za to, že ji nepozvali na svatbu Pelea a Thetidy, budoucích rodičů hrdiny Achilla.

První jablko sváru se však vyskytlo ve starém Řecku. Spískali to ti, kteří připravovali sňatek thesalského krále Pelea a mořské nymfy Thetidy. Doufali, že když na svatební hostinu nepozvou hašteřivou bohyni sváru Eris, rozprostře se nad oslavami mír a spokojenost.

Bláhoví snílci!

Eris, uražená do morku svých božských kostí, bryskně vymyslela geniální, elegantní, strašlivou pomstu. Přišla o své vůli a vhodila mezi svatebčany zlaté jablko. A spolehlivou rozbušku k té pekelné pumě obstarala stručnou poznámkou: „Té nejkrásnější!“

Podle jiné verze se Eris na svatbu osobně nedostavila, jen tam poslala zmíněné zlaté jablko s nápisem Té nejkrásnější. I tak by byl úspěch dopředu zaručen.

Která z nás je nejkrásnější: Héra, Athéna nebo Afrodita? Paridův soud, Frans Floris Date, 1550. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Člověk by rád viděl ty pohledy, zprvu kradmé, pak otevřeně vražedné, jimiž se svatebčanky, ty lidské, ale i bohyně, polobohyně a nymfy, začaly měřit. Rozhodně nezávidím jejich mužským protějškům. Kterápak dáma začala jako první pomlouvat nějakou svou soupeřku?

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Po scénách plných vypjaté nevraživosti zůstaly ve hře tři bohyně: manželka vládce bohů Dia Héra, moudrá Athéna a patronka lásky Afrodita. Na hoře Idě je rozsoudil pastýř Paris, syn trojského krále Priama. Povstala z toho trojská válka, ale to je už jiný příběh.

Znalci žen vědí spolu s Eridou, že před sebekrásnější a sebeinteligentnější ženou není radno vychvalovat půvaby jiné dámy. Kdo to udělá, vtahuje do debaty třetího besedníka - bohyni Eridu, zosobněný spor.

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme