Kostky jsou vrženy. Padl vám Pes, anebo jste udělali štěstí s Venuší?
Na břehu říčky Rubico, která oddělovala římskou provincii Předalpskou Galii od vlastní Itálie, předvedl v roce 49 před Kristem roztomilé psychodrama vojevůdce a státník Gaius Julius Caesar. Proč bylo rozhodování, zda Caesar má, či nemá překročit jednu malou severoitalskou říčku, tak obtížné?
Plutarchos nám o tom říká: „V nitru bojoval těžký boj, mlčky se rozhoduje brzy pro to, brzy pro ono, a jeho rozvaha tehdy velmi kolísala. Četné pochyby rozbíral i se svými přáteli, uváděje si na mysl, jaké strasti přivodí jeho přechod přes řeku a jak o něm bude potomstvo mluvit.“
KOSTKY JSOU VRŽENY
Řekl to Caesar u Rubikonu. A nastojte, nikoli svojí mateřštinou. My to rádi opakujeme česky, uděláme-li nějaké těžké a nezvratnému rozhodnutí.
Proč bylo rozhodování, zda Caesar má, či nemá překročit jednu malou severoitalskou říčku, tak obtížné?
Protože Caesar nebyl sám. Měl s sebou jednu svou legii. A dobře věděl, že zákon o velezradě každému správci provincie výslovně zakazuje, aby říčku Rubico překročil s vojáky. Bylo mu jasné, že přejde-li s vojáky most, zahájí tím občanskou válku. Válku, která bude nesmírně krvavá a na niž není dostatečně připraven.
Jenomže kdyby Rubico (počeštěně Rubikon) nepřekročil, připravili by ho jeho odpůrci v nejlepším případě o jeho vojáky i o politický vliv. A tomu se chtěl ctižádostivý Caesar za každou cenu vyhnout.
A proto, po více či méně upřímném demonstrativním váhání, prohlásil ono proslulé: „Kostky jsou vrženy.“ Načež s třemi sty jezdci a pěti tisíci pěšáky překročil Rubikon.
Nedejte na tradici, Caesar zmíněný slavný výrok nepronesl v latině, nýbrž řecky. Nezaznělo tam tedy Alea iacta est, nýbrž, jak se moudré knihy vzácně shodují, Anarrifthétó ho kybos!
Bylo by to logické, protože jde o doslovný citát z jedné komedie Řeka Menandra.
RČENÍ POD RENTGENEM
Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.
À propos, kostky.
V antice se používalo různých kostek, nejpopulárnější však byly kůstky z ovčích či kozích noh zvané astragaly, často opatřené čísly. Nejlepší hod se nazýval Venuše, a ten nejhorší Pes.
Zůstává snad něco nejasné?
Jistěže. My totiž nevíme, kudy starověký Rubikon tekl. Řečiště v této oblasti Itálie prošla za poslední dvě tisíciletí podstatnými a nesnadno dokumentovatelnými proměnami.
