Labyrint? Obluda se zlozvykem a dvojitá sekera, kamkoli se podíváš

Kdybychom labyrint chtěli přeložit jediným českým slovem, vybrali bychom bludiště. Je tu však jistý rozdíl. Zatímco bludiště je budováno s rozmyslem - chce přece návštěvníka zmást jen přechodně -, ve slově labyrint se ozývá náznak chaosu.

Rčení pod rentgenem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Labyrint. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Labyrintem může být i nepřehledná spleť místností a chodeb, která vznikne naprosto neplánovaně. A jen kvůli úplnosti, je to též kanálková část vnitřního ucha a pomocný dýchací orgán některých ryb.

LABYRINT

Stavba určená k zmatení či pobavení návštěvníka. Labyrint může vzniknout i v zahradě promyšlenou výsadbou stromů či keřů. Na Krétě příbytek lidožravé potvory, Minotaura.

V známé řecké legendě je labyrint podzemním bludištěm na Krétě. Vstoupit se do něj dá snadno, ovšem dostat se z něj ven se zdá být nemožné.

V labyrintu, díle všeuměla a vynálezce Daidala, sídlí Minotaurus, napůl býk, napůl člověk, plod hříšného spojení krétské královny Pasifae s býkem. Minotaurus žere lidi, ale s tímto zlozvykem rázně skoncuje aténský hrdina Theseus. Který, díky síle lásky, vyvázne šťastně i z labyrintu. 

Theseovo vítězství nad Minotaurem. | Zdroj: Wikimedia Commons

Slovo labyrint není svým původem řecké a jeho přesný význam není znám. Asi se tím myslí palác dvojité sekery. A palác zdobený motivem dvojité sekery na Krétě skutečně stál.

Zabíral plochu 20 tisíc metrů čtverečních. Měl téměř padesát nestejně velkých místností, a ty spojovaly četné chodby, z nichž mnohé byly lomené. Z vápence, alabastru, cihel a dřeva ho vybudovala krétská, minojská civilizace. A jejím hlavním náboženským symbolem byla právě dvojitá sekera - labrys. Tímto motivem zdobili Minojci sloupy, střechy i oltáře. 

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Jak se ze stavby, která vypadala jako bludiště, ale jako bludiště stavěna nebyla, stal řecký labyrint? 

Vědci zabývající se antikou jsou přesvědčeni, že znají odpověď. Trochu si zapsychologizovali. Představili si staré Řeky v troskách minojského paláce - stavby tak komplikované, že jim musel unikat její smysl. Ale protože si Řekové nějak potřebovali účel stavby vysvětlit, vymysleli si báchorku o žravém netvorovi s lidskou postavou a býčí hlavou. 

Patrně je inspirovaly i fresky na zdech knosského paláce, vyvedené v zářivých barvách. Býci na nich hrají klíčovou roli. 

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme