Moloch? Pán kadidelnicového oltáře vystrkuje rohy, třímá srp a žádá lidské oběti

Když je něco obludné, neukojitelně žravé a ve své nenasytnosti případně i kruté, je to moloch - ať jde o tvora, o modlu či státní instituci. Moloch trčí proti člověku a terorizuje ho.

Rčení pod rentgenem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Moloch. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Původní Moloch byl božstvem v Kenaánu, který Izraelité dostali od Jahveho jako zemi zaslíbenou. Leccos si tam ošklivili a zalíbení nenašli ani v Molochovi. Slovo je odvozeno od Mlk, což lze číst Malik, Malek nebo Melek (semitské jazyky nezachycují v písemné formě samohlásky). Mlk znamená Pán či Král, ale staří Židé jím stejně pohrdali a nenáviděli ho.

MOLOCH

Nenasytná, nabubřelá a odporná nestvůra. Dávno se zapomnělo, že svou kariéru začínala jako uctívaný bůh. Pověst si zkazila sama, svými nároky na lidské oběti.

Tedy, až na odpadlíky, kterým pak rozčilení proroci nemohli přijít na jejich hebrejské jméno. 

Problém nebyl jen v tom, že Izraelité nesměli mít žádného boha kromě Boha. Problém byl i v Molochových nárocích. Žádal si lidské oběti, a čím více, tím lépe. 

Moloch Starého zákona je téměř jistě kenaánský bůh Baal Hammon, „Pán kadidelnicového oltáře“ či „Pán obětního kouře“. Často byl zobrazován jako starý muž s beraními rohy a třímající srp. Hlavní stan měl ve fénickém Tyru. 

Což je mimochodem město, které i slavný válečník Alexandr Makedonský dobyl až po dlouhém obléhání, poté co se mu v noci zdálo o tančícím satyrovi. „Bohové ti dávají jasné znamení, že ti město vydají,“ vysvětlili Alexandrovi vykladači snů, „vždyť satyr z tvého snu, Sa-tyros, přece řecky znamená Tvůj je Tyros!“

Vyšlo to a přeživší Tyřané, ba i nevinní cizinci, kteří se v městě volky nevolky zdržovali, putovali do otroctví. (Alexandr nebýval vždycky tak velkorysý, jak bychom si přáli.) 

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

O zvycích Baala Hammona víme o něco více od Římanů, kteří navštívili Kartágo, město založené osadníky z Tyru. Baala Hammona v Kartágu reprezentovala bronzová socha s předpaženýma rukama. Na ně se kladly malé děti a odtud se, živé, kutálely do ohně.

Barbarský zvyk potvrdily archeologické vykopávky v Kartágu. Účel obětování Molochovi? Víra, že bůh zruší kletbu nebo odvrátí neštěstí či blížící se konec, když se mu dá to nejdražší, co obec má. 

Kartágu obětování dětí Molochovi nepomohlo. Římané za třetí punské války město dobyli a srovnali se zemí. 

Obětování dětí Molochovi. | Zdroj: Wikimedia Commons

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme