Non olet aneb Peníze nesmrdí? To jsou ale móresy: generál strká korunnímu princi pod nos peníz!

Věta je latinská a znamená nepáchnou či nesmrdí. Někdy se používá její plné znění Pecunia non olet, tj. peníze nepáchnou. Výrok je připisován císaři Vespasiánovi, zakladateli flaviovské dynastie, která Římu vládla v druhé půli prvního století.

RČENÍ POD RENTGENEM Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Non olet - peníze nesmrdí. | Foto: Osaro Konečná, iROZHLAS.cz | Zdroj: Český rozhlas

Vespasián se trůnu zmocnil v době, kdy byla říše vyčerpána občanskou válkou a ještě se nevzpamatovala z Neronovy krutovlády. Vespasián prohlásil, že nemá-li se stát položit, je zapotřebí čtyřiceti miliard. A tak je tento generál nadaný selským rozumem začal shánět.

Zvýšil příjmy státní pokladny tím, že se všemožně snažil ztížit finanční úniky a zmenšil její vydání, když skrblil na výdajích svého dvora. Zvyšoval daně, ale dbal, aby to nepřesáhlo snesitelnou míru. A zaváděl i daně nové – a jedna z nich přivodila rodinnou kontroverzi.

NON OLET

Doslova: Nepáchnou. Řeč je o penězích. Výrok se připisuje císaři Vespasiánovi, který je sháněl, kde se dalo. Smysl úsloví: nezáleží na způsobu, jakým se peníze získávají, hlavně když jsou. Nebo jinak: Důležitý je výsledek, ten omlouvá i prostředky.

Když totiž Vespasiánovi jeho syn Titus znechuceně vytýkal, že požaduje daň i z veřejných záchodků (nádobky na sběr moči před valchářskými dílnami, valcháři se bez moči neobešli, a najděte si sami, proč), přistrčil císař korunnímu princi k nosu peníz z první platby a optal se, zda páchne. Syn musel uznat, že nikoli, a otec, vyznačující se obhroublým vojáckým slovníkem, triumfoval: „A přece je z chcanek.“ 

Tak to líčí historik Suetonius. Kdosi další k tomu přidal vlastně už nadbytečné konstatování, že peníze nepáchnou. 

Vespasián byl schopný voják, ale jako člověk byl jen průměrně nadaný. Byl to však dříč, který neúnavně pracoval pro stát, a panovník značně snášenlivý. Příležitostné popravy jeho odpůrců jej rozesmutňovaly. Nebo to o něm alespoň říká životopisec. Tři Vespasiánovi předchůdci vládli jen několik měsíců a všichni zahynuli násilnou smrtí. Generál Vespasián vládl devět let a zemřel pokojně, v posteli. 

Ozvuk jeho záchodkové debaty se synem se dochoval ve francouzštině. Veřejné záchodky znají Francouzi i pod názvem la vespasienne.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme