Odysea? Kirke už má toho vzdychání až po krk a balí hrdinovy svršky
Žádný z reků, kteří obléhali Tróju, se domů nevracel tak komplikovaně a tak zdlouhavě, jako vládce ostrova Ithaky. Bystrý, odvážný, věrolomný a rusý Odysseus vyplul od Tróje s dvanácti loďmi naloženými kořistí a vojáky. Trvalo deset let, než vstoupil na břeh rodné Ithaky. A vrátil se sám a s holýma rukama.
Největších část z těch deseti let strávil Odysseus u mořské nymfy Kalypso. V pohodlí a v dostatku, obklopen láskou.
Sedm roků sdílel vílino lože - Kalypso byla krásná a roztomilá -, sedm let si užíval vybraných pokrmů a opojných nápojů. Jenže zároveň chřadl steskem po domově. Ale Kalypso ho ze svého ostrova Ogygie pustila až po důrazné intervenci posla bohů Herma.
ODYSEA
Strastiplná pouť plná zvratů, překážek a utrpení. Pojmenována po svém prvním známém protagonistovi, králi Ithaky, vracejícím se od Tróji. Na vysoké umělecké úrovni ji ve stejnojmenné básni ztvárnil Homér.
Prý. Lze o tom totiž pochybovat. Známe ženy a nymfy. Co si pomyslí, když se neohrožený hrdina jejich snů změní v roztřesenou trosku, která celé dny okupuje skalnaté břehy Ogygie, má v očích slzy a úpí po rodném ostrově? O zhroucené mužské trosky se zajímají jen ženy s přebujelým mateřským citem, ty ostatní dříve či později sbalí tesknícím odysseům jejich svršky a samy je rázně popostrčí k vytoužené Ithace.
Vyčerpávající smutnění na Ogygii bylo ve srovnání s většinou dalších Odysseových zážitků idylkou.
Odysseus a jeho lidé bojovali s nehostinnými Kikony, které napřed porazili, a pak byli poraženi jimi.
Čelili kouzlům čarodějky Kirke, nástrahám nestvůr Skylly a Charybdy i svodům rostliny lótosu, která údajně roste na severu Afriky a tomu, kdo ji sní, dává zapomenout na domov.
Svým sladkým zpěvem, lákajícím na pobřežní skaliska, ohrožovaly Odysseovy plavce zrádné Sirény.
Na mužích z Ithaky si chtěli pochutnat jak Kyklop Polyfemos, tak lidožraví obři Laistrygonové. (Laistrygonové byli úspěšnější, podařilo se jim spolykat osádky jedenácti Odysseových lodí, zatímco Polyfemos stihl sežrat jen šest námořníků.)
Odysseus musel dokonce sestoupit do podsvětí, kde se od věštce Teiresia dozvěděl, jaké těžké zkoušky ho ještě čekají.
Hrdina však překonal všechny nástrahy a na Ithaku se nakonec dostal. Poznal ho tam jeho starý pes a stará chůva. On se dal naopak poznat synovi Telemachovi. S Telemachovou pomocí pobil ženichy, kteří se ucházeli o ruku choti Penelopy - a projídali při té příležitosti Odysseův majetek -, a oběsil dvanáct Penelopiných služek, jež se se ženichy spustily.
Zbývalo přesvědčit nedůvěřivou Penelopu, že ten, který ji chce sevřít do náručí, je skutečně její manžel. Povedlo se.
RČENÍ POD RENTGENEM
Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.
Hollywood by skončil právě tady, u láskyplného objetí, které by odvážnější filmař situoval na Odysseovo a Penelopino manželské lože podpírané pařezem olivovníku.
Příběh však pokračuje. Odysseus musel na deset let z Ithaky, aby usmířil příbuzné zabitých ženichů, a když se pak na ostrov vrátil, přišel si pro smrt. Zabil ho omylem jeho syn Telegonos, jehož zplodil s čarodějkou Kirkou.
Když se ročním pobytem mimo Ithaku očistil z otcovraždy, vrátil se Telegonos na ostrov a vzal si za manželku - otcovu ctnostnou Penelopu! Odhaduji, že věkový rozdíl novomanželů přesahoval čtvrtstoletí. Ale když je láska čistá - a zůstane-li navíc majetek v rodině -, záleží na věku?
Co k sňatku syna s jeho nevlastní matkou řekl Odysseův podsvětní stín, není známo.
