Panika? Kozlí bůh odmítne dělat šaška. A vyděsí Titány

Výraz panický strach neoznačuje pocity mladíka na prahu první sexuální zkušenosti - byť i tahle situace dokáže v disponovaném jedinci probudit paniku. Za to, že stavu hrůzy, nekoordinovanosti a vrcholného zmatku říkáme panika, vděčíme řecké mytologii a jedné z jejích nejpozoruhodnějších postav, bohu Panovi. Čti dlouze.

RČENÍ POD RENTGENEM Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Panika. | Foto: Osaro Konečná, iROZHLAS.cz | Zdroj: Český rozhlas

O Panovi platí totéž, co o jiných antických bozích a příšerách: nejistý je nejen otec, ale dokonce i matka.

PANIKA

Stav, který všichni dobře známe. Podle starých Řeků do něj upadali lidé, kteří nevědomky probudili z odpoledního spánku v arkádských horách boha Pana.

Otcovství bývá střídavě připisováno:

- Hermovi, ochránci obchodníků a podvodníků;

- mocnému Diovi;

- Kronovi, Diovu otci;

- a smečce ženichů, která sváděla ctnostnou Penelopu, zatímco se její manžel Odysseus komplikovaně vracel z trojské války.

Matkou mohla být nymfa Dryopa, nebo jiné víly Oineisis a Amaltheia.

Případně, ale to je krajně nepravděpodobné, již zmíněná Penelopa.

Vypráví se, že matka se novorozencova vzhledu lekla a utekla: Pan byl již při opuštění lůna neuvěřitelně ošklivý, měl rohy, špičaté uši, dlouhé vousy, ocas a chlupaté nohy s kopýtky. Připomínal kozla. 

Pan a Siréna (kopie obrazu Petera Paula Rubense ze 20. let 17. století). | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain

Opuštěného dítěte se ujal bůh Hermes a donesl ho na Olymp, kde Panův nezvyklý zjev vyvolal bouři nevázaného (homérského) smíchu. 

Pan nebyl žádný mudrc, ale měl dostatek rozumu na to, aby si řekl, že nemá zapotřebí dělat šaška Olympanům, dětinským bohům zmítaným lidskými vášněmi. Odebral se do Arkádie, idylické krajiny uprostřed řeckého poloostrova Peloponésu, chránil tam stáda skotu i bravu, včelíny, pastýře a lovce a snažil se zmocnit co nejvíce nymf. Málo platné, měl v sobě kozlí vilnost. 

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Poklidný život v arkádských horách se obrážel v Panově povznesenosti, dobré náladě a přívětivosti. Nicméně když ho někdo vytrhoval z klidu - zejména pokud rušil Panův odpolední spánek - odměnil se kozlí bůh nečekaným a tak strašlivým řevem, že se nešťastník vyděsil k smrti a prchl. 

Pan prý významnou měrou přispěl k vítězství Dia nad Kronem a jeho Titány, protože svým jekem zasadil už umdlévajícím Titánům poslední ránu. Ti rázem propadli panice a obrátili se na kvapný úprk. 

Podle neověřených zpráv se zastavili až v dnešní Británii.  

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme