Spartánská výchova? Ječné placky, rákosí a blempt zvaný černá polévka. Dobrou chuť!

Tu a tam nám někdo řekne: „Dostal jsem od rodičů spartánskou výchovu.“ Chce tím říci, že byl vychován tvrdě, ale že mu to šlo k duhu. Vsaďte se, že o opravdové, nefalšovaně spartánské výchově neví zhola nic!

RČENÍ POD RENTGENEM Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Spartánská výchova. | Foto: Osaro Konečná, iROZHLAS.cz | Zdroj: Český rozhlas

Říká, že měl tvrdé lůžko? Spartský potěr žádná lůžka neměl, spal na kupičkách rákosí, které si natrhal u řeky Eurotu. Říká, že rodiče mu nic neodpustili? Jenže ve Spartě by u rodičů zůstal jen do sedmi let, pak by ho vychovával a šikanoval chlapecký kolektiv. Ve Spartě, nejvojáčtější obci starého Řecka, patřily děti státu, nikoli rodině.

Sparta nepotřebovala vědce, básníky, učitele. Potřebovala dobré vojáky, fyzicky i psychicky odolné. Proto spartská (spartánská) výchova směřovala „k naprosté poslušnosti, k vytrvání ve strastech a k vítězství v boji“. (Plutarchos)

SPARTÁNSKÁ VÝCHOVA

Výchova tvrdá, ba krutá. Připravovala Sparťany na válku. A to velmi účelně. Díky ní byl spartský pěšák dlouho pokládán za nejlepšího v celém Řecku.

Mladí Sparťané, už zařazení do svého oddílu, chodili bosí a dohola. Koupat se směli jen výjimečně. Čistý svrchní šat - spodní neměli - dostávali jednou za rok. Jistě by nevoněli ani své vlastní rodině, a tak bylo nakonec dobře, že spali a stravovali se pohromadě.

Ovšem jídla bylo málo. A tak museli krást. Loupili zeleninu v zahradách, brali ječné placky na společných hostinách dospělých. Koho při tom přistihli, toho zbičovali. Ne proto, že kradl - s tím se počítalo, mládež se tak měla učit odvaze a zchytralosti. Ale proto, že si při krádeži počínal lehkomyslně a neobratně.

Za menší provinění, například za málo důvtipnou odpověď, trestal hochy vedoucí jejich družiny, o něco starší „mazák“: kousal je do palce.

Když tohle všechno chlapec překonal, stal se dospělým Sparťanem a získal právo padnout za Spartu na bitevním poli.

A pokud všechny bitvy přežil, musel do šedesáti let chodit na společné hostiny a den co den pojídat ječné placky a černou polévku - hustý blembt s přídavkem vepřového masa, krve, octa a soli.

Sparťanům to prý chutnalo. Jak by ne: učili je snad odmlouvat?

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme