Danajský dar? Nebohého věštce rdousí hadi, Trójané bourají hradby

Věta „Dostal jsem danajský dar" se vyslovuje s povzdechem. Takový dar totiž nepotěší. Příklady: Ojeté jízdní kolo, které je nutné buď nákladně opravit, nebo odvézt na skládku. Roztomilé koťátko, z něhož vyroste zježený divous terorizující ženskou část domácnosti. Nebo kostel, který se církvi vrátil v době, kdy už se celý rozpadal.

Rčení pod rentgenem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: danajský dar. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Historicky prvním danajským darem byl dřevěný kůň, kterého Řekové obmyslně zanechali před Trójou. Prozíravější Trójané navrhovali, aby se kůň spálil, a věštec Laokoon varoval: „Nikdy nevěřte Řekovi, ani když vám přináší dary."

DANAJSKÝ DAR

Nechtěný dárek, který se zpočátku může jevit i jako výhra, ale brzy se z něj vyklube pohroma. První danajský dar se podle básníka Homéra objevil u Tróje neboli Ilionu. A byl to dřevěný kůň.

Bylo to marné. Převládl názor stoupenců krále Priama, kteří uvěřili, že Řekové nadobro odpluli a koně před Trójou nechali k usmíření bohyně Athény.

Laokoona zardousili dva hadi - které vyslal buď bůh Poseidon, nebo jeho synovec Apollon, v tom se vyprávění rozchází - a Trójané tím přišli o zbytek sebezáchovného pudu. Rozbourali hradby a vtáhli koně do města.

V noci, kdy oslavami znavení obyvatelé Tróje spali, se z útrob koně vyrojilo třiadvacet, třicet, padesát, či, chcete-li raději věřit tomuhle, až tři tisíce řeckých válečníků. Připojil se k nim zbytek vojska a Trója padla.

Zbývá dodat, proč se otrávenému daru říká danajský, a ne řecký.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Danaové neboli Danajci byli jedním z řeckých kmenů. Sídlili u města Argu na Peloponéském poloostrově a považovali se za potomky krále Danaa. Homér vztáhl ve své Iliadě název daného kmene na všechny Řeky, kteří obléhali Tróju.

Říkal jim ovšem také Achájové (starší překlad Achájci), podle kmenového svazu, který ovládal střed Řecka.

Dnešní historici dávají přednost výrazu mykénští Řekové. 

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme