Heuréka! Nalehko v ulicích. Množství písku, jakož i konoid a sféroid
Jen si to představte: jdete si po ulici a náhle se proti vám vyřítí vážený vědec bez kouska oděvu, rozjařeně výská, mává rukama, koulí očima a huláká Heuréka! Možná vás dokonce políbí nebo štípne.
Trápili jste se dlouho nějakým obtížným problémem a náhle vám svitlo řešení? Pak pochopíte Archimeda.
Tento antický Řek, fyzik a matematik, objevil v lázni zákon, který dnes známe právě pod jeho jménem. Jistě si vzpomenete: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny tělesem vytlačené.
HEURÉKA!
Česky: A mám to! Přišel jsem na to! Zdaž si to tu a tam neříkal i spisovatel Jakub Arbes? Vždyť nám odkázal tuto nádhernou větu:: „Když já dostanu nápad (rozuměj, literární inspiraci), tak to se u Arbesů peče husa!“
Jenže tahle slova dal Archimedes dohromady až mnohem později. V první chvíli zařval jen: Heuréka! Což ve staré řečtině znamená: Našel jsem! (anebo Mám to!).
A tak jak byl, to jest nahý, se z lázně rozběhl do ulic sicilského města Syrakusy.
Jen si to představte: jdete v poklidu po ulici a náhle se proti vám vyřítí vážený vědec bez kouska oděvu (anebo možná v bederní roušce, jak uvádí menšina zpravodajů), rozjařeně výská, mává rukama, koulí očima a huláká Heuréka.
Možná vás dokonce políbí, poplácá nebo štípne.
Musel to být zážitek - samozřejmě, pokud je ta historka pravdivá.
Faktem je, že Heuréka se při vyřešení obtížného problému volá i dnes.
Archimedes proslul i jiným výrokem: „Nedotýkej se mých kruhů!“ Prý to bylo poslední, co v životě řekl.
Jeho Syrakusy, které Archimedes pomáhal bránit svými válečnými stroji, dobyli v roce 212 před Kristem Římané. Vojáci měli přísný příkaz nezabíjet Archimeda, který mohl být římské vojenské mašinérii svými nápady velice užitečný. Vždyť uměl na dálku zapalovat nepřátelskou flotilu a vyzvedávat do výšky zvláštním drapákem celou, jakkoli těžkou loď.
Ale jak se tak římští vojáci řítili syrakuskými ulicemi, narazili na nerudného, hádavého starce, který si, vřava nevřava, sveřepě kreslil v písku obrazce. Dostali se s tím podivínem do sporu a zabili ho. Byl to Archimedes - muž, který měl být z rozkazu římského generála Marcella za každou cenu ušetřen.
RČENÍ POD RENTGENEM
Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.
Archimedes vystudoval v egyptské Alexandrii. Vynalezl zvláštní šroubovitý zvedák na vodu, jímž se mohly odvodňovat doly, anebo zavlažovat pole. Říká se mu Archimedův šroub. Ale možná to byl vynález dřívější: prý to zařízení znali už ve starém Babylonu, údajně tam zavlažovalo Semiramidiny zahrady.
Čteme-li názvy některých Archimedových odborných prací, těžko se zbavujeme dojmu, že si z nás autor utahuje: Množství písku. Konoid a sféroid. Studie o tom, kolikrát se mohou kuželosečky setkat.
Archimedes se intenzivně zabýval i principem páky. S tím souvisí další jeho slavné rčení: „Dejte mi pevný bod a pohnu zeměkoulí!“