Lukulské hody? Dokázal zlikvidovat všechny dluhy. A vděčíme mu za třešeň

Lucullus, římský politik a generál, měl vznešený původ, talent a tíhl k filozofii. Vzpomínat na něj jen proto, že se jeho hosté přejídali a pili z pohárů posázených drahokamy, by bylo nespravedlivé.

Rčení pod rentgenem Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Lukulské hody.

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Lukulské hody. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Lucius Licinius Lucullus byl římský politik a generál. Měl vznešený původ, velký majetek, řečnické nadání, vojevůdcovský talent a na římské poměry velký cit pro sociální spravedlnost.

LUKULSKÉ HODY

Ač velkolepé a rozmařilé, jsou takové hostiny stále ještě kultivovanou formou gastronomické zábavy. Vyhledávají je spíše labužníci (gourmeti) než žrouti (gurmáni).

Bojoval proti pontskému králi Mithradatovi, zapřisáhlému nepříteli Římanů, a vyhnal ho z jeho království na severovýchodě Malé Asie. Porazil i Mithradatova spojence a zetě Tigrana, krále arménského.

Jenže potom vypověděli Lucullovi poslušnost jeho vlastní vojáci. Neuměl se snížit na jejich úroveň. Tíhl k filozofii, měl o sobě příliš vysoké mínění a přísně vyžadoval kázeň.

Bylo veřejným tajemstvím, že vzpouře proti Lucullovi napomohli ti, kteří chtěli z Malé Asie hmotně těžit - římští lichváři a nájemci daní. Vysávali tuto provincii, dokud jim to Lucullus nezatrhl. Anuloval všechny úroky, které překračovaly výši vypůjčené částky, a povolenou úrokovou sazbu snížil z osmačtyřiceti na dvanáct procent. Nařídil také, že věřitel může zabavit jen čtvrtinu dlužníkových příjmů. A do čtyř let bylo po dluzích.

V roce 67 před Kristem, po vojenské vzpouře, byl Lucullus povolán zpět do Říma a plody jeho vojenských tažení sklízel jiný generál, Pompeius.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Po návratu do hlavního města se Lucullus občas zapojil do rozpravy senátu, jehož byl členem, ale důsledně odmítal všechny nabídky, aby převzal nějaký úřad. Více než politika ho zajímaly jiné věci. Žil v krásných vilách obklopen uměleckými předměty a řecky psanými knihami. Založil park. Ve svých ovocných zahradách se těšil třešněmi, které dal dovézt z Pontského království; je to první doložený případ výsadby tohoto stromu v Evropě.

Ale zejména se těšil z lukulských hodů - nákladných, rozmařilých hostin, které proslavily jeho jméno natolik, že zůstalo zachováno dva tisíce let. 

Další nespravedlnost. Na Luculla by se nemělo vzpomínat jen proto, že se jeho hosté přejídali a pili z pohárů posázených drahokamy.

Lucullus a Pompeius. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme