OBRAZEM: Snubní prsten manželky posledního Rožmberka. Vědci odtajnili přesnou podobu klenotu
Kopii zlatého prstenu z rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku v neděli poprvé ukázali veřejnosti jihočeští vědci. Klenot patřil Kateřině z Ludanic, která byla manželkou Petra Voka. Archeologové prsten objevili na víku sarkofágu tohoto posledního Rožmberka. Představili také nejnovější poznatky třináctiletého průzkumu pohřební komory Rožmberků ve vyšebrodském klášteře.
Geofyzik Jiří Šindelář považuje prsten Kateřiny z Ludanic za jedno z mystérií rožmberské hrobky. Prsten, který patřil Petru Vokovi z Rožmberka, vypadá, jako kdyby nebyl dodělaný. „Vidíme jenom na půlku symbolu. Existuje totiž ještě druhý prsten,“ vysvětluje geofyzik.
„Jedná se o speciální typ snubního prstenu, kterému se říkalo gimmel ring. Je to dvojice obrouček, každý ze snoubenců do svatby nosil jeden svůj. V jejich korunce je speciální zářez, který je rozděluje na dvě části. Přes klíč a zámek se dají spojit. Teprve pak vytváří korunky prstenů konkrétní symbol,“ popisuje Jiří Šindelář.
Prsten Kateřiny z Ludanic našli vědci náhodou, a to když se její rakev rozpadla a vysypala do prostoru. „Prsten přepadl až na rakev jejího manžela, kde zůstává ležet dodnes. Dokonce je to v místě, kde můžeme předpokládat pravou ruku posledního pána z Rožmberka,“ popisuje vědec.
Výzkumníci považují za unikátní i celý prostor rožmberské hrobky. „Jsou zde pohřbené elity tehdejší společnosti. Snese pouze srovnání s hroby králů a císařů v Evropě.“
Pro vstup k rakvím se musely volit netradiční archeologické postupy. „Vyvrtala se pouze drobná centimetrová díra do hrobky, kudy se zavedla kamera na velkém rameni tak, aby se s ní dalo pohybovat a celý prostor se mohlo postupně zdokumentovat,“ popisuje archeolog Patrik Červák.
Výsledky bádání shrnul tým v nové knize Rožmberská hrobka – příběh hledání, která vypráví příběhy z místa posledního odpočinku pánů z růže. „Přináší informace pro odborníky a formou interaktivních příloh a virtuální reality digitálních modelů můžou čtenáři dál bádat v rožmberské hrobce a navázat na práci celého realizačního týmu,“ upřesňuje geofyzik Jiří Šindelář.
Do května příštího roku by měla vzniknout replika obou rožmberských prstenů z autentických materiálů. Vyrobí je zlatník Andrej Šumbera, restaurátor relikviáře svatého Maura. Prsteny budou pak k vidění ve vyšebrodském klášteře.
