V procesu se Slánským se projevila vlna antisemitských nálad. Židé se stali nepřáteli režimu
Pouhých sedm let od konce druhé světové války stálo ve vykonstruovaném procesu před soudem jedenáct obžalovaných židovského původu. Jejich opětovné pronásledování zneklidňovalo celý svět. Antisemitské pozadí procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského přibližuje čtvrtý díl seriálu Radiožurnálu k 70. výročí jednoho z největších politických procesů 50. let.
„Během vyšetřování a při procesu s protistátním spikleneckým centrem byl odhalen nový kanál, jímž proniká zrada a špionáž do komunistické strany. Je to sionismus,“ shrnul prezident Klement Gottwald proces s takzvaným protistátním spikleneckým centrem na konci roku 1952. Sionismus a sionisté byli odsouzeni jako úhlavní nepřátelé.
Poslechněte si čtvrtý díl seriálu Radiožurnálu k 70. výročí procesu s Rudolfem Slánským
„Proč? Prostě proto, že zejména po zřízení státu Izrael a jeho podčinění se Americe se sionistické organizace všech odrůd staly odnoží americké špionážní služby,“ pokračoval tehdy v projevu Gottwald.
„Odvíjí se to od zahraniční politiky Sovětského svazu. Sovětský svaz a také komunistické Československo velmi výrazně podporovaly Izrael v počátcích jeho existence. Bylo to vnímáno jednak jako nástroj, kterým měl být oslaben vliv Velké Británie na Středních východě,“ upozorňuje historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Stalin zpočátku doufal, že se Izrael stane blízkým spojencem Sovětského svazu. „Což se nakonec nestalo. A počátkem 50. let Stalin začal měnit politiku vůči Izraeli a začal se spíše orientovat na podporu arabských nacionalistických hnutí. Čili to znamenalo úplný obrat Sovětského svazu, samozřejmě následovaného Československem a dalšími zeměmi v bloku v politice vůči Izraeli,“ vysvětluje historik.
Antisemitské nálady
Sovětským svazem tehdy prošla vlna antisemitismu a v Československu se projevila právě v procesu se Slánským.
„Zpočátku byl hledán obviněný, který by reprezentoval takzvanou nacionalistickou úchylku, ale během roku nebo dvou, než k procesu s tím protistátním spikleneckým centrem došlo, se změnily akcenty sovětské politiky,“ popisuje Tůma.
Od přátelství ke zradě. Jak vypadala společná cesta Gottwalda a Slánského
Číst článek
Sovětští poradci začali hledat nové viníky, které by mohli obžalovat z kosmopolitismu a sionismu. Na jejich seznamu nakonec skončilo jedenáct lidí, kteří byli židovského původu.
„Vlastně to ale ani neznamenalo, že by sami sebe považovali národnostně nebo nábožensky za Židy. Ale to zdůrazňování jejich židovského původu a sionismu rezonovalo s antisemitskými náladami části české, a ještě více slovenské společnosti, a vycházelo jim vstříc,“ dodává historik z Akademie věd.
Dne 7. prosince 1952, pouhé čtyři dny po popravě odsouzených, promluvil v rozhlase tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý. Ve své úvaze zesměšňoval zahraniční novináře, kteří upozorňovali na antisemitské pozadí procesu.
Oba rodiče Heleny Kleinové přežili holokaust. Narodila se po válce v roce 1948. „Moje maminka to snášela velmi těžce. Velmi, velmi těžce. Mnoho jejích známých bylo popraveno,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa.
V době Slánského procesu byla její matka těhotná. „Prostě se rozhodla, že do světa, který po holokaustu a po té strašné válce, jestliže se ještě lidé nenaučili dost a bude to zase pokračovat tímto směrem, další dítě přivést nechce,“ vzpomíná pamětnice.
