Rukopis královédvorský 'objevil' Hanka před 200 lety. Dodnes se odborníci přou, jestli je pravý

Jde o jeden z nejznámějších sporů českých dějin a zároveň jedno z nejpřekládanějších děl 19. století. Vědci se dodnes jednoznačně neshodnou, jestli je Rukopis královédvorský opravdu ze 14. století nebo jde o padělek o stovky let mladší. Právě před dvěma sty lety, 16. září 1817, svazek básní našel Václav Hanka ve věži kostela svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.

Dvůr Kárlové nad Labem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rukopis královédvorský | Zdroj: Wikimedia Commons

Rukopis královédvorský celkem obsahuje 14 básní. „Význam byl reprezentativní. Rukopis měl působit jako doklad starobylosti českého jazyka v době, v níž nejenom Češi, ale také Slovinci a další národy začaly o sobě uvažovat jako o etnickém společenství. To znamená, že skupinu pojí společná historie, společný jazyk a společná představa o budoucnosti,“ vysvětluje Radiožurnálu ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera. Právě tam je Rukopis královédvorský uložený.

Do sporu o pravost textu se v 80. letech 19. století zapojil i pozdější první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Byl zastáncem toho, že jde o podvrh.

Výstava k jubileu Vědecké knihovny v Olomouci nabízí i minikuchařku či rukopis z 11. století

Číst článek

V dopise z roku 1886 píše Zdeňce Šemberové, dceři jazykovědce Aloise Vojtěcha Šembery, který pravost rukopisů zpochybnil: „Máte-li nějaký dopis od Grégra Julia nebožtíkovi panu otci svědčící, v němž mu souhlas svůj vyslovuje, potřeboval bych takový dokument. Obávám se totiž, že teď právě Národní listy dají se do těch, kdo ve pravosť nevěří.“

A nad pravostí rukopisů se vědci neshodnou dodnes. Podle literárního historika Dalibora Dobiáše jde o padělek. Třeba i proto, že obsahuje jazykové prvky, které neodpovídají 14. století. Špatně je třeba podle Dobiáše použitý minulý čas. 

„Funkčně neodpovídající staročeskému úzu, využití aoristu a imperfekta těch starých později zaniklých minulých časů, které byly prozkoumány, jak ve starší češtině nebo ve slovanských jazycích fungovaly, až potom později v průběhu 19. století. Čili ty skutečně padělatel nemohl znát,“ myslí si Dobiáš.

Pražská výstava věnovaná Husovi nabízí i rukopis slavného reformátora

Číst článek

Chemik Karel Nesměrák je naopak přesvědčený, že rukopis pochází ze středověku. A to i kvůli inkoustu, kterým je text na pergamenu napsaný. „Jde o stárnutí inkoustu, což je chemický proces, který trvá v řádu staletí. A v době nálezu byl zcela jistě v pokročilém stavu stárnutí inkoustu a dosud se nikomu nepodařilo urychlit stárnutí a navíc i ostatní důkazy svědčí o tom, že jsou to středověké památky. Chovají se chemicky jako běžné středověké rukopisy,“ vysvětlil Nesměrák.

Nově teď rukopis zkoumají i pracovníci Národního muzea. Podle ředitele knihovny Martina Sekery ale testy nemají určit jeho pravost. „Na základě těchto výzkumů, které byly spektroskopické, světelné, laserové, se budeme rozhodovat, jak dál pečovat o tyto památky. Jak je uchovat, eventuálně jak je konzervovat, aby vydržely co nejdéle,“ řekl Sekera.

A Národní muzeum teď rukopis opět po šesti letech vystavuje. Do 2. října je společně s Rukopisem zelenohorských součástí výstavy Fenomén Masaryk v nové budově Národního muzea.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme