Rusko si má připomenout 100. výročí revolucí z roku 1917, vláda o nich ale mlčí

Rusko by si letos mělo připomenout sté výročí dvou revolucí z roku 1917. Po té první, Únorové, abdikoval ruský car Mikuláš II. a vznikly prozatímní vláda a revoluční orgány, takzvané sověty dělnických, rolnických a vojenských zástupců. Těm však nedůvěřovali bolševici, kteří na povel Vladimíra Iljiče Lenina zahájili ozbrojený převrat.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rusko by si letos mělo připomenout sté výročí dvou revolucí z roku 1917 | Foto: CC0 Public domain | Zdroj: CC0 Public Domain

Komunisté mu později říkali Velká říjnová socialistická revoluce. Komentátor rakouského deníku Wiener Burkhard Bischof se zamýšlí nad tím, proč si současní Rusové pro světové dění tak významné události nepřipomínají.

Dalo by se očekávat, že pulty knihkupectví u příležitosti výročí zaplní publikace o událostech, které změnily tvář Ruska i dalších zemí světa. Nic podobného se však neděje, píše Bishof a dodává: Nových německých knih o dění v Rusku v roce 1917 je málo. O revoluční rok 1917 se zajímají spíše historikové v anglosaských zemích.

Rusko si má připomenout sté výročí revolucí z roku 1917, vláda o nich ale mlčí

Číst článek

Události, které se Rusku nehodí do krámu

Mnoho renomovaných odborníků na Rusko, kteří se v souvislosti s výročím revolucí přihlásili ke slovu, pochází z Velké Británie. To dokazuje pohled do výlohy největšího knihkupectví v Edinburghu, které nabízí velké množství knih o roce 1917. Nicméně také největší německá média, která se zaobírají historií, věnovala roku 1917 speciální vydání. Jsou to například magazíny Geo Epoche, Spiegel Geschichte nebo Zeit Geschichte.

Za povšimnutí však stojí, s jak rozpačitým mlčením se k revolučnímu roku staví oficiální představitelé současného Ruska, pokračuje Bischof. Skoro to vypadá, jako by se dvě pro Rusko významné události, z nichž ta první byla revolucí v pravém slova smyslu a ta druhá spíše státním převratem, nehodily do krámu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, píše komentátor a cituje z textu německého experta na Rusko Michaela Thumanna:

„Když vidíme, jakým způsobem ruští představitelé, média blízká Kremlu a ruská pravoslavná církev odsoudili události roku 1917, můžeme dojít k závěru, že letošní připomínková akce je spíš symbolický pohřeb obou revolucí,“ napsal Thumann v magazínu Zeit Geschichte.

Trauma, které trvá

Komentátor deníku Wiener Zeitung podotýká, že ruské vládnoucí elity se dodnes nevyrovnaly s traumatem, jaké obě revoluce zemi způsobily. Důsledek? Ruští představitelé nejsou schopni se touto otázkou střízlivě zabývat. Obrázek povstání vyhladovělého a ztrýzněného obyvatelstva proti zkorumpovanému a lidem odtrženému režimu, jehož představitelé se válí v nakradeném majetku, přece podle Kremlu nesmí poddaným zůstat v paměti, píše Bischof a pokračuje. 

Kremelské bolesti hlavy 

Růžová revoluce v Gruzii v roce 2003, Oranžová revoluce na Ukrajině v roce 2004, masové protesty proti údajnému falšování volebních výsledků v Rusku v roce 2011 nebo Arabské jaro v témže roce – to vše jsou příklady spontánních a nekontrolovatelných občanských nepokojů, které představitelům Kremlu způsobují bolesti hlavy. 

Oficiální interpretace tedy zní: „Něco podobného se přece u nás nesmí dít. Podobná shromáždění připravují pouze temné zahraniční síly.“ Takový postoj vysvětluje také to, proč Rusko, jako jedna z mála zemí, stále stojí na straně venezuelského socialistického prezidenta Nicoláse Madura, soudí Bischof a dodává:  

Hrobové ticho 

Ruská spisovatelka Jelena Čižovová se domnívá, že hrobové ticho se v souvislosti s událostmi roku 1917 bude v Kremlu rozléhat po celý letošní rok. A Čižovová připomíná osvědčenou praktiku z pozdní éry Sovětského svazu, kdy se říkalo: „Spícího psa není radno budit.“ 

Georges Nivat, emeritní profesor slavistiky z Univerzity v Ženevě, má pro mlčení Kremlu poněkud jiné vysvětlení. „To, že lidé v Rusku rok 1917 neoslavují, by se dalo více než Putinovi připsat faktu, že sami Rusové si nejsou jisti tím, co si mají myslet o roce, v němž jedna revoluce vystřídala druhou,“ napsal Nivat v německém kulturním magazínu Lettre International. Tolik komentář rakouského deníku Wiener Zeitung. 

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme