‚Musíme znát pravdu.‘ Potomci obětí tvrdí, že Putin nechce odkrýt dokumenty o Stalinových zločinech
Zatímco se Rusko chystá k oslavám 75. výročí vítězství ve druhé světové válce, prezident Vladimir Putin stále urputněji brání Josifa Stalina a odmítá vyhovět výzvám ke zpřístupnění tajných archivních materiálů o zavraždění milionů Sovětů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Mezi postižené patřili podle agentury Bloomberg i obyvatelé jihomoskevské čtvrti Butovo, kde leží v hromadném hrobě přes 20 tisíc obětí. Někteří lidé byli zplynováni na korbách nákladních automobilů, které je za Stalinovy „velké čistky“ v letech 1937 až 1938 odvážely jen ve spodním prádle na smrt.
Estonsko vyzvalo Rusko k uznání role Sovětského svazu jako jednoho z iniciátorů druhé světové války
Číst článek
„Musíme přece znát pravdu,“ zdůrazňuje pravoslavný kněz Kirill Kaleda, jemuž Stalin zavraždil dědečka a který je spoluorganizátorem akce za úplné zveřejnění osudů obětí represí. Pravda by se podle něj neměla zamlčovat.
Na hlavní květnové oslavy Velké vlastenecké války, jak Rusko nazývá největší konflikt v dějinách, pozval Kreml nejvýznamnější světové politiky.
Prezident Putin však mezitím stupňuje rétoriku proti západním velmocím kvůli paktu Molotov-Ribbentrop, uzavřeným mezi Sovětským svazem a Německem v roce 1939.
Loni v září Rusko například odsoudilo rezoluci Evropského parlamentu. Ta přirovnala Sovětský svaz k nacistickému Německu a tvrdila, že tajná dohoda obou zemí, jež si v ní rozdělily Polsko a pobaltské země, „vydláždila cestu k válce“.
Rusko se neomlouvá
Podle agentury Bloomberg Putinova podrážděnost v otázce Stalinova historického odkazu odráží jeho názor na roli Sovětského svazu ve druhé světové válce. V konfliktu zahynulo 27 milionů Rusů, včetně Putinova bratra během německého obléhání Leningradu.
Putin udělal z vítězství ve válce hlavní součást svého úsilí přesvědčit Rusy, že jsou mocný národ, který se za svou minulost neomlouvá a dokáže se vzepřít Západu i po ponižujícím rozpadu sovětské supervelmoci.
Tato představa je však v rozporu se Stalinovými hromadnými represemi i dějinami poválečné sovětské okupace východní Evropy.
Přípravy oslav konce druhé světové války se zároveň odehrávají v době, kdy Putin prosazuje ústavní změny, které mu mají umožnit vládnout i po vypršení prezidentského mandátu v roce 2024.
Vlastenectví posiluje i proto, aby si udržel podporu veřejnosti v době po anexi Krymu v roce 2014 a vojenské intervenci na východní Ukrajině, které vyvolaly konfrontaci se Spojenými státy a jejich spojenci. V důsledku mezinárodních sankcí přitom Rusům už pět let klesají příjmy.
Putin kryje NKVD
Putin sice kritizuje Stalinův kult osobnosti a označuje jeho metody za „nepřijatelné“, ale zároveň obviňuje Západ ze zneužívání stalinismu k očerňování Sovětského svazu a Ruska. Řekl to v rozhovoru s americkým režisérem Oliverem Stonem z roku 2017, kdy také dodal, že Stalin se dnes „přehnaně démonizuje“.
Putin hájí Stalina a sovětské dějiny tak úporně, že riskuje narušení ruského úsilí o zmírnění napětí se Západem, soudí agentura Bloomberg. Americký prezident Donald Trump a britský premiér Boris Johnson zatím Putinovo pozvání na oslavy 9. května na moskevském Rudém náměstí zvažují, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron je už přijal.
Před 75 lety skončila Jaltská konference. V Česku se o ní mluví jako o druhém Mnichovu
Číst článek
Putin v prosinci řekl nejvyšším politikům bývalých sovětských republik, že uzavření paktu Molotov-Ribbentrop bylo nutné, aby Sověti získali čas k vybudování obrany země. Potřebovali ho poté, co prý „Británie a Francie v roce 1938 zradily Moskvu podpisem mnichovské dohody s Hitlerem“.
Putin také prohlásil, že Západ chce „vinu za rozpoutání druhé světové války přenést z nacistů na komunisty“. Prezident rovněž několikrát zaútočil na Polsko a obvinil ho ze „spiknutí s Hitlerem“. A na prosincové schůzce s ruskými generály označil polského velvyslance v nacistickém Německu za „antisemitské prase“.
Bývalý plukovník KGB Putin se odvolává na dokumenty v sovětských archivech, ale neprojevuje žádnou ochotu k jejich otevření a zveřejnění podrobností o represích Stalinovy tajné policie NKVD. Na prosincovém zasedání své rady pro lidská práva reagoval skepticky i na výzvy k vytvoření veřejně přístupné databáze o obětech stalinského režimu a prohlásil, že zpřístupnění materiálů NKVD je „příliš riskantní“.
Zplynovaná elita
V roce 2007 prezident navštívil samotné Butovo. Mezi tamějšími 20 tisíci oběťmi represí bylo i tisíc pravoslavných kněží, předseda sovětské židovské obce, skupina divadelníků z Pobaltí a řada prominentních Rusů. Byli identifikováni díky liberálně smýšlejícímu šéfovi zpravodajských služeb v Moskvě na počátku devadesátých let a díky svědectví jednoho bývalého vysokého důstojníka KGB.
Tajné dokumenty z archivů KGB by se díky Ukrajině měly dostat k českým historikům
Číst článek
„Putin byl tehdy viditelně nervózní,“ vzpomíná kněz Kaleda, který prezidenta k hromadnému hrobu doprovázel a spravuje památník se jmény a datem úmrtí obětí, jenž byl odhalen v roce 2017. Podle Kaledy to pro Putina nebyla příjemná návštěva, protože musel říct, že byla vyhlazena elita národa.
Dokumenty vystavené v památníku mimo jiné popisují zabíjení vězňů, kteří umírali na otravu oxidem uhelnatým vypouštěným do nákladních vozů, jak to dosvědčil jeden svědek u soudu s bývalým náčelníkem bezpečnosti, který se na vraždách podílel. Podle Kaledy může být v hromadném hrobě až 30 tisíc mrtvých.
Podobné masové hroby existují po celém Sovětském svazu, ale odkryta byla jen hrstka. Za Stalinovy třicetileté vlády, která skončila jeho smrtí v roce 1953, tajná policie uvěznila, deportovala nebo popravila skoro 27 milionů občanů, uvádí státní Muzeum dějin gulagu. Miliony dalších zahynuly za hladomoru, který vypukl, když stát za Stalinovy nucené kolektivizace zabavoval obilí a zemědělskou půdu.
„Když se o zlu nemluví, lidé zapomínají,“ zdůrazňuje výkonná ředitelka lidskoprávní organizace Memorial Jelena Žemkovová, která se rovněž účastní akce za zveřejnění stalinovských archivů. „Umíte si představit, co by se dělo, kdyby Německo odmítalo debatovat o nacistických zločinech?“ dodává Žemkovová.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách.
