Generál, který vyhlásil povstání na Slovensku. Ján Golian je dnes neprávem opomíjená osobnost

Slovenské národní povstání, zahájené před 75 lety 29. srpna 1944, patří k nejvýznamnějším událostem moderních slovenských dějin. V jeho čele stál přesvědčený čechoslovakista Ján Golian (1906-1945); dnes trochu neprávem opomíjená osobnost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generál Ján Golian, jeden z vůdců Slovenského národního povstání | Foto: autor neznámý | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 1.0,©

Ačkoliv ozbrojené vystoupení proti německé okupaci a domácímu kolaborantskému režimu skončilo porážkou povstalců, podařilo se mu vázat část německých sil, které nemohly být nasazeny na východní frontě. Slovensku navíc povstání pomohlo k poválečnému zařazení mezi členy vítězné protinacistické koalice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ján Golian. Generál, který vyhlásil povstání na Slovensku

Prvním krokem na cestě k ozbrojenému vystoupení bylo sjednocení domácího slovenského odboje na konci roku 1943. Zástupci komunistického a občansko-demokratického proudu se shodli na vytvoření Slovenské národní rady a organizaci povstání svěřili do rukou Vojenského ústředí. V jeho čele stál přesvědčený čechoslovakista Ján Golian (1906-1945); dnes trochu neprávem opomíjená osobnost.

Absolvent Vojenské akademie v Hranicích na Moravě studoval Vojenskou vysokou školu v Praze a jejímu úspěšnému absolvování zabránila jen mobilizace v květnu 1938. Později sloužil ve slovenské armádě a v létě 1944 vypracoval plán vojenského povstání, které mělo usnadnit postupující Rudé armádě přechod Karpat.

Generál Rudolf Viest a generál Ján Golian u výslechu v Bratislavě | Foto: autor neznámý | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 1.0,©

Nedostatky v zásobování výzbrojí

Povstaleckému vedení se ale nepodařilo dostat pod kontrolu všechny partyzánské jednotky a jejich občas zmatečné aktivity paradoxně přispěly k tomu, že nacistická armáda započala se souhlasem slovenského prezidenta Tisa od západu okupaci Slovenska. Předčasně zahájené povstání se od počátku nevyvíjelo podle představ vojenského vedení.

Povstalci původně kontrolovali zhruba 20 tisíc kilometrů čtverečních území. Každým dnem se však toto číslo zmenšovalo a nic na tom nezměnil ani rychlý nárůst počtu povstalců z původních přibližně 18 tisíc na více než trojnásobek.

O to víc vynikaly nedostatky v zásobování výzbrojí. Golian vedl povstání do začátku října, kdy se hlavním velitelem stal Rudolf Viest; Golian byl jmenován jeho zástupcem.

Němci v polovině října přešli do rozhodující ofenzivy a 27. října jim padlo do rukou i centrum povstání Banská Bystrica. Generál Viest svým mužům nařídil, aby přešli na partyzánský způsob boje. Oba klíčoví velitelé, Viest a Golian, byli v listopadu 1944 dopadeni a v Berlíně odsouzeni k trestu smrti. Jejich stopy se ztrácejí v nacistickém koncentračním táboře Flossenbürg.

Slovenský publicista Ján Bábik se domnívá, že dva památníky, které Golian na Slovensku má, jsou vzhledem k jeho odbojovým zásluhám málo. „Myslím, že by si zasloužil sochu,“ soudí Bábik, který Golianův povstalecký příběh přiblíží v pořadu Portréty.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme