Zakladatel Pražského hradu a otec svatého Václava. Vědci digitálně zrekonstruovali tváře Přemyslovců

Podívat se do tváře dvou přemyslovských knížat umožnila práce mezinárodního česko-brazilského týmu, který podle lebek vytvořil digitální rekonstrukci obličejů. Odborníci kombinací několika metod došli k podobě, jakou mohli mít synové svaté Ludmily, Spytihněv I. a Vratislav I. Informoval o tom člen týmu, geoinformatik Jiří Šindelář. Doplnil, že stejným způsobem pracuje tým na možné podobě tváře právě sv. Ludmily a také sv. Václava.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odborníci kombinací několika metod došli k podobě, jakou mohli mít synové svaté Ludmily, Spytihněv I. a Vratislav I. | Foto: Naše historie/Cicero Moraes | Zdroj: ČTK

Metodika rekonstrukce obličeje podle lebky se na vědecké bázi rozvíjí od 70. let 20. století. V té době začalo zkoumání vzájemných vztahů mezi tvarem lebky a tvarem obličeje.

‚Dej na sebe pozor, miláčku.‘ Konzervátoři zrekonstruovali milostný dopis z druhé světové války

Číst článek

Dnes existuje několik postupů, podle kterých lze s větší či menší úspěšností vytvořit podobu člověka pouze z kosterních ostatků. V nejjednodušší formě se využívá kresebná metoda.

S nárůstem softwarových produktů v posledních letech však narůstá i využívání metod trojdimenzionálních.

Mezinárodní tým, který pracoval na podobě přemyslovských knížat, tvoří kromě Šindeláře, archeologa Jana Frolíka a fotografa Martina Frouze brazilský 3D specialista Cicero André da Costa Moraes. V posledních letech stejný tým ukázal možnou tvář sv. Zdislavy z Lemberka a české královny Judity Durynské.

Základem rekonstrukce obličejů Spytihněva, zakladatele Pražského hradu, a Vratislava, otce sv. Václava, se stala dokumentace jejich lebek při antropologickém posuzování kosterních ostatků v letech 2015 až 2017, kdy vznikly jejich digitální kopie.

„Cicero Moraes využil kombinaci dvou trojdimenzionálních metod rekonstrukce obličeje, metody anatomické a metody hloubky měkkých tkání,“ uvedl Šindelář.

Metoda anatomická využívá skutečnosti, že lebka poskytuje jednoznačné informace o úponech jednotlivých svalů. Metoda měkkých tkání využívá znalosti tloušťky měkkých tkání na předem definovaných konkrétních místech na lebce.

S barvou očí pomohlo DNA

Moraes nejprve zkoumal úponová místa na lebce a na základě jejich robustnosti byla vytvořena svalová hmota obličeje. Svalovou vrstvu pak pokryla simulovaná hmota podkožního tuku a kůže. Vznikl tak základní rekonstrukční model.

Na něj se pak nanášejí další textury, vlasy či obočí. Tato poslední etapa rekonstrukce je již z velké části uměleckým vkladem.

Před asi 400 lety zemřela při obléhání Tábora. Nyní můžete opět spatřit tvář neznámé ženy

Číst článek

„Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě nebo délce vlasů. Zde nám však pomohla analýza DNA, která barvu očí a vlasů prozradila,“ uvedl Šindelář.

Spytihněv I. byl český kníže, syn prvního historicky doloženého českého panovníka z rodu Přemyslovců, Bořivoje I. a jeho manželky, sv. Ludmily. Vládl v letech 894 až 915. Za jeho vlády byly položeny základy Pražského hradu jako opevněného sídla. Zemřel v roce 915 a je pohřben do hrobky v kostele Panny Marie na Pražském hradě.

Kníže Vratislav I. byl mladším bratrem Spytihněva. Legendy popisují Vratislava jako schopného panovníka, který expandoval za hranice české kotliny. Po smrti Spytihněva se ujal v roce 915 vlády, zemřel v roce 921. Pohřben je v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, kterou v roce 920 založil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme