Nečekaný objev v Praze na Letné. Vědci tam našli pozůstatky pracovního tábora pro ‚pétépáky‘

Že se na stavbě Stalinova pomníku na pražské Letné podíleli příslušníci Pomocných technických praporů, historikové ví už léta. Co ale netušili, je, že v sousedství stavby, nedaleko Kramářovy vily, pro ně vznikl pracovní tábor. Archeologové teď mají výjimečnou možnost jeho pozůstatky důkladně prozkoumat. Je to první výzkum podobného zařízení na území Prahy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archeolog Jan Hasil u sondy | Foto: Daniel Mrázek | Zdroj: Český rozhlas

Archeologové pracují mezi podstavcem někdejšího Stalinova pomníku a Kramářovou vilou. Je to záchranný archeologický výzkum, protože na tomto místě by měla vzniknout vodní nádrž, která doplní parkovou úpravu Letné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pozůstatky pracovního tábora pro lidi z PTP prováz vědecký reportér Daniel Mrázek

Archeologové jsou na místě od ledna a za tu dobu vyhloubili několik dlouhých, něco přes jeden metr hlubokých a stejně širokých žlabů. Tedy odborně řečeno archeologických sond nebo řezů.

Ukazuje na ně vedoucí výzkumu Jan Hasil z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze: „Tato skupina řezů je položena tak, aby ukázala stav dochování jednoho z obytných domů v rámci toho pracovního lágru. Nedochovalo se takřka nic. V případě těchto zařízení platí pravidlo, že pokud je likvidoval ten samý režim, který je postavil, tak si zpravidla dal velmi důkladně záležet na tom, aby stopy těchto areálů zahladil,“ říká pro Český rozhlas Plus.

I samotný komunistický režim si uvědomoval, že přiznání existence pracovního tábora by mu v očích veřejnosti kladné body nepřinesl. A tak byl pečlivě ukrytý v areálu stavby a ani kolemjdoucí neměli o jeho existenci nejmenší tušení.

Pokud se přece jen trochu ukázal veřejnosti, bylo to v podstatě omylem – jako třeba v propagandistickém snímku „Pomník lásky a přátelství“. Na konci osmé minuty snímku pracovník zvedne trám a pod ním se objeví baráky pracovního tábora:

V lepším stavu se podle archeologa Jana Hasila obecně dochovávají ty pracovní tábory, které likvidovali buď samotní vězni, nebo nový – už svobodný – režim. Neměli totiž zájem odstraňovat důkazy, také kvůli určité pietě.

Vidění neviditelného

Při pohledu do sondy si netrénované okno všimne leda zbytku jakéhosi potrubí. Archeolog Hasil toho ale vidí podstatně více – třeba na stěnách výkopu:

Hrob ženy z 5. století na Hradecku je podle archeologů v Česku mimořádný, obsahuje soubor cenností

Číst článek

„Tady vidíme, že ten dům, který měl rozměry 10 × 18 metrů, v němž mělo být ubytováno 40 osob, byl vzat buldozerem v podstatě až na základovou spáru. Tu nám tady na těch jednotlivých řezech naznačují pouze takové tmavší skvrny, což jsou pozůstatky takové velice primitivní izolační hmoty dehtokorek, která se vkládala mezi základový výkop a dřevěné konstrukce. No a jako jediný další pozůstatek jsou tady pozůstatky sítí, konkrétně odpadu a přívodu vody do sociálního zařízení, které jsou přirozeně ještě hlouběji než základová spára, a proto unikly úplnému zničení.“

Takové domy v pracovním táboře stály tři. Celkem tam tedy žilo asi 120 vězňů. Podle rozložení tábora ale archeologové odhadují, že se počítalo s jeho možným rozšířením. Sloužil výhradně pro stavbu Stalinova pomníku na Letné. První zmínky o něm se ve stavební dokumentaci objevují v roce 1951, letecké snímky tábor zachycují v roce 1953, ale v době odhalení pomníku v roce 1955 už tábor nestál.

Co prozradí předměty

V sondách se archeologům podařilo najít i předměty jako střepy, kamínky nebo i kus elektrického kabelu. Archeologové nalezené předměty dají do košíků, přiloží k nim štítek, na který napíšou přesnou polohu nálezu, a přenesou je do provizorní laboratoře, kterou vybudovali ve stavební buňce hned vedle výzkumné plochy.

Co se v této laboratoři děje, popisuje Ivana Hrušková: „Tady dochází k základnímu ošetření a roztřídění nálezového materiálu. Rozdělujeme to na materiály, jako je stavební keramika, vidíte tu různé dlaždice, střešní krytiny, porcelán. Potom tady máme sklo, třeba obalové, tabulové. Ty materiály se zvlášť zaevidují do počítače, dají se každý zvlášť do svého pytlíku a posílají se potom ke zpracování specialistům na konkrétní materiál.“

Ivanu Hruškovou zajímají i takové věci, který by laik bez řečí vyhodil. Jako třeba kus elektrického kabelu. „Jsou to elektroinstalační materiály s plastovou bužírkou. A ony datují ty vrstvy. Je to recentní záležitost, a proto se taky evidují, aby byla datovaná ta která vrstva.“

Kontakt s padesátými lety

Archeologové věří, že předmětů najdou mnohem víc. Teď se zaměřují na podsklepenou kuchyň. Tam by mohli nalézt předměty, díky kterým by mohli zrekonstruovat každodenní život zdejších vězňů. A největší radost by archeologům udělal nález skládky odpadu. Právě to, čeho se lidi kdysi zbavovali, nejvěrněji popíše, co kdysi prožívali.

„Archeologie ukazuje materiální podstatu fungování těch lidí,“ shrnuje vedoucí výzkumu Hasil a zasní se:

„Každý ten člověk měl svoje privátní cíle, svou privátní vizi, a to i člověk, který byl aktuálně zavřen za dráty. Když odhalíte materiální kontext té věci, tak si můžete udělat přesný a na historickém narativu nezávislý obraz o té době. Tímto způsobem si totiž na padesátá léta můžete sáhnout.“

Vykopávky na Letné by měly trvat do konce dubna.

Daniel Mrázek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme