Děti muklyň si rozebírali bezdětní estébáci, kšeftovali s nimi, říká lékař a válečný veterán. Dostal 16 let
Za poslech zahraničního rozhlasu ho komunistické soudy poslaly na 16 let za mříže, díky rozsáhlé amnestii si ale nakonec lékař Hugo Engelhart odseděl ani ne třetinu trestu. Vězení ale podle svých slov bral jako poslání. Jak estébáci kšeftovali s dětmi a jaká byla válka v řadách wehrmachtu? Server iROZHLAS.cz přináší Engelhartův příběh zmapovaný v rámci projektu Paměť národa.
„Já jsem si toto neštěstí vykládal tak, že je mě zapotřebí. Jako lékař jsem měl možnost vězňům pomáhat, tak jsem si myslel, že mě mezi ně Pánbůh na dobu pěti roků poslal. Abych byl platný lidem, kteří mě nejvíc potřebovali,“ řekl v projektu Paměť národa dnes jednadevadesátiletý Hugo Engelhart.
Hugo Engelhart v projektu Paměť národa popisuje improvizované přijímání během práce vězňů v dole v Rtyni
Za mříže se dostal v roce 1955, kdy ho komunistické soudy ve vykonstruovaném procesu odsoudily k 16 letům vězení. Potrestán byl kvůli aktivitám proti tehdejšímu režimu, ty v podstatě spočívaly v poslechu zahraničního rozhlasu a monitorování názorů mezi lidmi.
Nejdříve pobýval ve věznici v pražské Bartolomějské ulici, kde měla hlavní sídlo i StB. Po roce byl přemístěn do dolů ve Rtyni v Podkrkonoší. V obou věznicích pracoval jako lékař a jako věřící katolík pomáhal ve Rtyni i organizovat tajné mše.
Kšefty s dětmi vězeňkyň
Zbytek trestu si Engelhart odseděl v Praze na Pankráci, kde působil na porodnickém oddělení. „Zrovna potřebovali gynekologa. Já jsem byl sekundář, neměl jsem atestaci, ale dva roky jsem byl na porodnici v Děčíně. Na Pankráci jsem měl na starosti lůžkové oddělení žen. Muklyň tam byl vždycky plný sál,“ popsal.
„Koukal jsem těm ubohým ženským pomoct, jak to bylo možné. Zajímavé bylo to, že matka směla mít dítě šest neděl u sebe, kojit ho, starat se o něj, pak jí ho sebrali a podělili se o něj estébáci. Děti byly předané estébákům, kteří třeba nemohli mít děti, tak s dětmi kšeftovali,“ pokračoval.
Exemplární trest za ohlášení bomby. Přečtěte si, proč soud muže potrestal 4 lety
Číst článek
Na pražské Pankráci ho i v roce 1960 zastihla zpráva o amnestii. Šlo o největší amnestii politických vězňů v komunistickém Československu, brány věznic tehdy opustilo přes 5600 vězňů. Engelhart se tak na svobodu dostal už po pěti letech.
Na kšefty s dětmi vězeňkyň podle svých slov po propuštění i upozornil: „Napsal jsem o tom dopis na ministerstvo národní obrany a nabídl jsem jim některé zkušenosti z té doby. Tenkrát se mnou sepsali delší spis o doktorce, která obchod s odebranými dětmi zařizovala – bohužel jsem zapomněl její jméno. Byla z mého ročníku, spolu jsme studovali, spolu jsme promovali. A to byla strašná bestie, to byla zažraná komunistka.“
„Odvezli nás sanitkou přes město Várpalota. Když jsme do něj přijeli, tak tam Američani dělali kobercový nálet. To bylo hrozné, byl to jeden z mých nejhorších zážitků z války. Šofér sanitky samozřejmě utekl, nás raněné tam nechal a schoval se v nějakém sklepě.“
Hugo Engelhart
Lékařské vzdělání Engelhart získal po druhé světové válce. Studium medicíny na Univerzitě Karlově dokončil v roce 1952, poté se i vrátil na Děčínsko, odkud pocházel.
Za války v odboji i wehrmachtu
Ještě během války se společně s mladším bratrem Jiřím zapojili na severu Čech do protinacistického odboje, Hugo pak v březnu 1944 narukoval do wehrmachtu. Nejprve bojoval v Ardenách, poté ho převeleli do Maďarska, kde byl v březnu 1945 raněn do nohy.
„Odvezli nás sanitkou přes město Várpalota. Když jsme do něj přijeli, tak tam Američani dělali kobercový nálet. To bylo hrozné, byl to jeden z mých nejhorších zážitků z války. Šofér sanitky samozřejmě utekl, nás raněné tam nechal a schoval se v nějakém sklepě. My jsme stáli na silnici a slyšeli jsme, jak ty bomby padají kolem dokola,“ popsal Engelhart.
Ačkoli podle jeho slov ve městě padala jedna bomba za druhou, sanitka vyvázla bez poškození. Řidič se pak vrátil a zraněné odvezl. Engelharta ošetřili ve Vídni, kam byl kvůli zranění transportován. Na frontu už se pak nevrátil.
Lékař rytíř
Zpátky ale k roku 1960: po propuštění z komunistického vězení se Engelhart vrátil na Děčínsko i ke svému řemeslu. Ve Verneřicích působil jako vesnický doktor přes třicet let, měl pod sebou hned 14 obcí. Po revoluci se začal angažovat v Konfederaci politických vězňů a dodnes je předsedou pobočky sdružení v Děčíně.
V roce 2010 získal titul Rytíř českého lékařského svazu. Organizace ho uděluje lékařům, kteří se mimořádně zasloužili o etiku povolání, rozvoj medicíny a humanismu, anebo projevili mimořádně statečný občanský či lékařský postoj.
„Měl jsem výhodu, že jsem měl motorku. Zprvu služební, pak jsem měl svoji vlastní, kterou jsem si koupil. V zimě, když padal sníh, tak mi dávali sanitku pondělí, středa a pátek,“ řekl před sedmi lety Engelhart Radiožurnálu.
Hugo Engelhart (1926)
MUDr. Hugo Engelhart se narodil 13. března 1926 v Olomouci ve smíšeném manželství Němce a Češky. Oba rodiče byli zubaři, otec poházel z Děčína a matka z Roudnice nad Labem. Hugo měl o rok mladšího bratra Jiřího. Od roku 1937 studoval na českém gymnáziu v Roudnici nad Labem, později na německém gymnáziu v Děčíně. zdroj: Paměť národa
