Tajemství Stonehenge rozluštěno? Vědci znají původ obřích balvanů, pomohl jim ztracený úlomek

Jedna ze záhad Stonehenge je vyřešena. Nejen archeologové si dlouho lámali hlavu nad tím, odkud obrovské balvany naaranžované nedaleko Salisbury pocházejí. V okolí se totiž žádné podobné nenacházejí. Britští vědci to teď zjistili, a to díky kusu kamene, který dlouho cestoval po Spojených státech.

Salisbury (Velká Británie) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci učinili zásadní objev o původu Stonehenge. | Foto: Toby Melville | Zdroj: Reuters

Stonehengeské monolity pochází z místa, na které měli odborníci dlouho podezření: asi 25 kilometrů vzdálené lokality Marlborough Downs. 50 z celkových 52 monolitů ze Stonehenge má stejné složení jako tamní pískovce. Vědci pod vedením geomorfologa Davida Nashe z Brightonské univerzity svůj objev zveřejnili v časopise Science Advances. Jak ale dávní obyvatelé Anglie před čtyřmi a půl tisíci let obrovské až třicetitunové balvany přesunuli přes takovou vzdálenost, je stále předmětem spekulací.

Britští archeologové získali chybějící kus Stonehenge. Kámen roky putoval po Spojených státech

Číst článek

Ve Stonehenge jsou kameny dvou druhů. Ty větší, o nichž je řeč, a pak menší a tmavší, zvané dolerity. Ty museli tvůrci místa dopravit z víc než 200 kilometrů vzdálených Preselských vrchů v jihozápadním Walesu.

Jak vědci ke svému závěru došli? Nejdřív pomocí rentgenové fluorescence prozkoumali všechny zbývající stonehengeské monolity a potvrdili tak, že většina z nich má velmi podobné chemické složení a pochází ze stejného místa. Studovali také různé vzorky konkrétního druhu pískovce ze Stonehenge z různých míst z celého jihu Anglie od Norfolku po Devon.

Nedocenitelný suvenýr

Naprosto zásadní pro určení původu byl ale dlouho ztracený, asi metr dlouhý kus kamene vyvrtaný z jednoho z menhirů v 50. letech. Pochází totiž z jádra monolitu, které po staletí neovlivňovalo počasí, a tak se z něj daly získat přesnější údaje o složení. Vědci vzorek navíc museli rozdrtit, což by s kameny, které zůstaly ve Stonehenge, udělat nemohli.

Právě tento kus dlouho cestoval po Spojených státech, kam ho odvezl muž jménem Robert Philips. V roce 1958 pracoval pro firmu brousící diamanty, která pomáhala při opravě Stonehenge. V jednom z kamenů tehdy našli trhliny. Aby je zacelili, vyvrtali do něj díry a vyztužili balvan kovem. Tyto díry pak zamaskovali úlomky pískovce nalezenými během vykopávek, takže v současnosti prakticky nejsou vidět.

Odpověď na jednu ze záhad. Migrující předci podle vědců Stonehenge rozložili a vzali z Walesu s sebou

Číst článek

Vzorek dávné památky Philips dostal jako suvenýr. Plastovou tubu s kamenem měl nejdřív ve své anglické kanceláři. Když se přestěhoval do Ameriky, zdobil vzorek jeho domy v New Yorku, Chicagu, v Kalifornii a nakonec na Floridě. Před dvěma lety ho tehdy devětaosmdesátiletý Philips vrátil do Anglie: kurátory nečekaný dar dost překvapil.

Mezitím ale Philips zemřel, takže se nedočkal zveřejnění objevu, který jeho dar umožnil. O významu svého suvenýru ale prý věděl, protože se vždycky zajímal o archeologii. Z 50. let existují ještě dva další vývrty kamenů ze Stonehenge. Jejich osud ale není jasný.

Martin Balucha, kla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme