Strůjce 'impozantního kousku'. Před 150 lety se narodil jeden ze zakladatelů Československa Alois Rašín

Před 150 lety se narodil Alois Rašín, jeden ze zakladatelů československého státu, významný právník a národohospodář. Jeho mistrovským dílem byla měnová reforma v roce 1919, kterou se oddělila československá měna od rakouské a vznikla československá koruna.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alois Rašín na první československé bankovce

Alois Rašín na první československé bankovce | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Byl vzácně přímý, čestný a myslím si, že v tom duchu jsme byli vychováni,“ řekla Radiožurnálu před lety vnučka Aloise Rašína Jana.

Jeho život byl velmi dramatický. Zapojil se do protihabsburského odboje, v roce 1916 si vysloužil trest smrti za rozvracení mocnářství. Zachránila ho amnestie nového císaře Karla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 150 lety se narodil jeden ze zakladatelů Československa a tvůrce měnové reformy Alois Rašín. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Skalického.

„Osobně bych Rašína vedle Antonína Švehly řadila mezi ty nejdůležitější muže října, mezi skutečné organizátory převzetí moci a i manažery převratu. Byl z nich společně se Švehlou nejlépe připravený na to, že se někdy v té době akce spustí. Připravil si i první zákon, kterým se nový stát vyhlašoval a kterým se přebírala ostatní legislativa, aby nedošlo k právnímu chaosu. Myslím si, že to byla skutečně klíčová osobnost,“ připomíná historička Jana Čechurová z Ústavu českých dějin na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V první československé vládě zastával Alois Rašín funkci ministra financí. „Měnová reforma je Rašínův asi nejvýznamnější přínos Československé republice. Provedl skutečně impozantní kousek za pomoci státní správy, pořádkových sborů, armády a bankovních kruhů. Převzala na sebe plnou odpovědnost a podařilo se mu okolkovat bankovky, oběživo a tím vlastně oddělit československou měnu od rakouské koruny, která se potácela v inflaci, a tím založit novou měnu a tu pak dál ve svém dalším funkčním období i posilovat,“ dodala Čechurová.

Začalo to nečekaným úspěchem. Před 100 lety vznikl sbor Československých legií

Číst článek

O státní pokladnu se Rašín staral i v roce 1922. Až fanaticky prosazoval deflační politiku, aby československá koruna zpevňovala. Exportní firmy ale ztrácely a mělo to i nepříznivé sociální dopady.

5. ledna 1923 na Rašína vystřelil atentátník. „Ani ne dvacetiletý anarchokomunista Josef Šoupal se rozhodl, že pomůže lidstvu tím, že odpraví některé představitele velkokapitálu nebo buržoazie a Rašína si vybral na prvním místě,“ popsala Čechurová. Ministr financí na následky vážného zranění 18. února 1923 zemřel.

„Vždycky na něj všichni vzpomínali jako na velice laskavého a jemného člověka vzdělaného nejenom v národohospodářství, ale který se velice zajímal o přírodu a znal jméno každého ptáka, který přeletěl kolem,“ dodala Rašínova vnučka Jana, která od 1968 žila ve Švýcarsku. Dědečka znala jen z vyprávění. Zemřela před čtyřmi roky.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme