Sucho v českých kronikách: brambory jako ořechy, dobytek hynul žízní, lidé jedli z hladu kůru stromů
Řepa malá jako mrkev. A půda tak tvrdá, že traktoristé nemohli dostat pluh do země. Ve starých kronikách českých měst a vesnic je podobně barvitých líčení suchých let celá řada. Je to poučné čtení i proto, že podle dat z projektu Interscucho si právě prožíváme nejsušší období za posledních 500 let.
Detailní přehled nabídl čtenářům v roce 1844 Nový kalendář hospodářský. Nejstarší údaj je datovaný k roku 428 před Kristem a popisuje počasí na území dnešní severní Itálie:
Sucho v českých kronikách: brambory jako ořechy, dobytek hynul žízní, lidé jedli z hladu kůru stromů. Téma pro Vendulu Vrbovou
„Tehdy prý bylo takové sucho, že ve Vlaších toliko ve větších řekách dosti málo vody zůstalo. Dobytek dostal na kůži vyraženinu a hynul žízní.“
Protože se v posledních týdnech často připomíná, že zažíváme nejsušší období za posledních 500 let, stojí za to se podívat na záznam právě z doby před pěti sty lety, konkrétně z roku 1503:
„Léto horké a suché, takže v Čechách, aby se vytrousení zrna zabránilo, obilí s kořeny se vytahovalo, místo co se žíti mělo, tráva byla zaschlá, prameny vyprahlé; zemětřesení v Němcích.“
Nálet kobylek
Až děsivé bylo léto roku 1748. Kronikář Šitbořic na jižní Moravě si ho poznamenal takto: „Bylo veliké sucho. Od jihu přiletěly kobylky a způsobily velikou škodu na úrodě. Zemská vláda nařídila kobylky zasypávat hlínou anebo spalovat slámou. Z velikého hladu lidé začali jíst trávu, bylinky, kůru ze stromů.“
Bioklimatolog: Je naděje, že se sucho nebude během léta zhoršovat. Přijdou lokální, ale vydatné srážky
Číst článek
Mohutné nálety kobylek zmiňují ve stejném roce i jiné kroniky u nás i v Německu. V kronikách z dvacátého století se už objevují zmínky o vodě na příděl, zažili to například lidé v Chyníně na Plzeňsku.
„V roce 1934 bylo takové sucho, že obecní pumpy musely být uzamčeny a voda se vydávala jen v určených hodinách.“
Velmi suché byly také roky po druhé světové válce. Kronikář z Popovic u Uherského Hradiště doplnil údaje o počasí poznámkou, jak sucho v roce 1946 dopadlo na život krav.
„Dlouhá sucha způsobila nedostatek pícnin, což mělo vliv jak na dojivost, tak na prodej dobytka. V nouzi brali občané píci z pohraničí, ale tamní seno našemu dobytku nešlo na chuť ani k duhu.“
A o rok později si kronikář v Klokočné nedaleko Prahy poznamenal, že kvůli suchu byly ten rok brambory malé jako vlašské ořechy.
