Den české státnosti připomíná národního patrona. O životě knížete Václava přitom moc nevíme
Česko si v pátek připomíná svého národního patrona svatého Václava. Nejčastěji bývá zobrazovaný ve zbroji, s mečem a štítem, o jeho životě toho přitom víme málo. I když se o něm učí už děti na základních školách, většina z nás si do dospělosti zapamatuje jen to, že byl 28. září zavražděný ve Staré Boleslavi. Historici se ale neshodnou, jestli to bylo v roce 929 nebo 935.
„Svatý byl kníže velmi vzdělaný. Četl a psal latinsky, a to tehdy uměl málokdo.“ Tak svatého Václava připomíná kreslený seriál Dějiny udatného českého národa. O životě knížete se toho příliš neví.
Vychovávala ho babička Ludmila, kterou nechala zavraždit její snacha, Václavova matka Drahomíra. A málo informací je i o světcově smrti, historici jsou odkázáni hlavně na středověké legendy. „Vypovídají o tom, jak se Václav ráno ubírá do kostela, je napaden Boleslavem a po hádce je zabit Boleslavovými družiníky,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik Josef Žemlička.
V pátek je svátek, velké obchody budou zavřené. Lidé v tom stále tápou, tvrdí obchodníci
Číst článek
Vůbec jediný přímý pramen o životě svatého Václava je tak podle historika Petra Kubína Vidukindova kronika: „Zmiňuje, že Boleslav zabil svého bratra, že tento zabitý kníže byl zvlášť zbožný a kníže křesťanský a že se o něm vypravují jakési zázraky.“
Kult svatého Václava se pak podle Kubína rozšířil ještě v desátém století. „Myslím si, že to byl až Boleslav II., tedy synovec svatého Václava, protože za něho bylo ustanoveno pražské biskupství. Ačkoli o tom nemáme přímo v pramenech zprávu, tak kult zřejmě vzniká právě v 70. letech 10. století. A je také pravděpodobné, že Boleslav II. je pohřben v katedrále hned vedle svatého Václava, to je tedy v dnešní Svatováclavské kapli, v hrobě, který se označuje značkou K1,“ dodává historik.
Za věčného vládce české země pak byl Václav prohlášený ve 12. století. Právě z té doby pochází i svatováclavský chorál.
Národního světce si každoročně na konci září ve Staré Boleslavi připomínají tisíce lidí. Do města se taky na 24 hodin vrací vzácná relikvie – lebka světce. Loni ji noc před poutí hlídal třeba Václav Šeferna. „V presbytáři jsme měli rozložené karimatky a spacáky. Pak jsme měli modlitební stráž dole v kryptě a střídali se po půl hodinách,“ vypráví.
Společně s ním střežil lebku po celou dobu pouti taky probošt staroboleslavské kolegiátní kapituly Libor Bulín. „Nejjednodušší, jak cokoli hlídat, je být u toho. Když je noc, tak je dobré spát, takže s lebkou spíme. Hlídáme ji a je to mnohem lepší než jakékoli zabezpečovací zařízení, protože kdyby se cokoli stalo, tak – jak říkajíc – jen přes nás,“ říká Bulín.
Svatováclavskou poutní mši bude letos celebrovat olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
