Den české státnosti připomíná národního patrona. O životě knížete Václava přitom moc nevíme

Česko si v pátek připomíná svého národního patrona svatého Václava. Nejčastěji bývá zobrazovaný ve zbroji, s mečem a štítem, o jeho životě toho přitom víme málo. I když se o něm učí už děti na základních školách, většina z nás si do dospělosti zapamatuje jen to, že byl 28. září zavražděný ve Staré Boleslavi. Historici se ale neshodnou, jestli to bylo v roce 929 nebo 935.

Stará Boleslav Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Socha svatého Václava | Foto: PublicDomainPictures | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

„Svatý byl kníže velmi vzdělaný. Četl a psal latinsky, a to tehdy uměl málokdo.“ Tak svatého Václava připomíná kreslený seriál Dějiny udatného českého národa. O životě knížete se toho příliš neví.

Vychovávala ho babička Ludmila, kterou nechala zavraždit její snacha, Václavova matka Drahomíra. A málo informací je i o světcově smrti, historici jsou odkázáni hlavně na středověké legendy. „Vypovídají o tom, jak se Václav ráno ubírá do kostela, je napaden Boleslavem a po hádce je zabit Boleslavovými družiníky,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik Josef Žemlička.

V pátek je svátek, velké obchody budou zavřené. Lidé v tom stále tápou, tvrdí obchodníci

Číst článek

Vůbec jediný přímý pramen o životě svatého Václava je tak podle historika Petra Kubína Vidukindova kronika: „Zmiňuje, že Boleslav zabil svého bratra, že tento zabitý kníže byl zvlášť zbožný a kníže křesťanský a že se o něm vypravují jakési zázraky.“

Kult svatého Václava se pak podle Kubína rozšířil ještě v desátém století. „Myslím si, že to byl až Boleslav II., tedy synovec svatého Václava, protože za něho bylo ustanoveno pražské biskupství. Ačkoli o tom nemáme přímo v pramenech zprávu, tak kult zřejmě vzniká právě v 70. letech 10. století. A je také pravděpodobné, že Boleslav II. je pohřben v katedrále hned vedle svatého Václava, to je tedy v dnešní Svatováclavské kapli, v hrobě, který se označuje značkou K1,“ dodává historik.

Za věčného vládce české země pak byl Václav prohlášený ve 12. století. Právě z té doby pochází i svatováclavský chorál.

Národního světce si každoročně na konci září ve Staré Boleslavi připomínají tisíce lidí. Do města se taky na 24 hodin vrací vzácná relikvie – lebka světce. Loni ji noc před poutí hlídal třeba Václav Šeferna. „V presbytáři jsme měli rozložené karimatky a spacáky. Pak jsme měli modlitební stráž dole v kryptě a střídali se po půl hodinách,“ vypráví.

Společně s ním střežil lebku po celou dobu pouti taky probošt staroboleslavské kolegiátní kapituly Libor Bulín. „Nejjednodušší, jak cokoli hlídat, je být u toho. Když je noc, tak je dobré spát, takže s lebkou spíme. Hlídáme ji a je to mnohem lepší než jakékoli zabezpečovací zařízení, protože kdyby se cokoli stalo, tak – jak říkajíc – jen přes nás,“ říká Bulín.

Svatováclavskou poutní mši bude letos celebrovat olomoucký arcibiskup Jan Graubner. 

Veronika Šírová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme