‚Považovali jsme je za přátele.‘ Před 25 lety byly zveřejněny svazky Státní bezpečnosti
Až sedm let po sametové revoluci se mohli Češi dozvědět, jestli je sledovala komunistická státní bezpečnost a kdo je Státní bezpečnosti (StB) udával. Umožnil to zákon o zpřístupnění svazků bývalé StB, který začal platit 1. prosince roku 1996. Do materiálů mohli tehdy nahlédnout jen Češi, na které konkrétní svazek StB vedla. Mnozí lidé tak zjistili, že na ně donášeli i jejich blízcí známí a kamarádi.
„Já jsem v těch seznamech objevila spoustu lidí, které jsme považovali za přátele,“ popisovala před lety ve vysílání Českého rozhlasu Věra Souradová, kterou pohled do svazků bývalé Státní bezpečnosti šokoval.
Před pětadvaceti lety začal platit zákon o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti. Připomeňte si událost v reportáži
„Jako je to zrada. Jeden z těch mých fízlů byl skoro můj učitel životní. Člověk, kterému jsem důvěřovala, člověk, kterého jsem považovala za svého morálního podpůrce. A ještě lepší bylo, že třeba přišel k nám, když měl manželské problémy, se vyplakat, my jsme ho utěšili a on pak šel k fízlům a řekl, co jsme u toho říkali o politice třeba,“ vzpomínala.
StB vznikla už v roce 1945, postupně ji ovládli komunisté. Po únorovém převratu v roce 1948 její moc výrazně vrostla. Jedním z jejích hlavních úkolů pak byla kontrola možných nepřátel režimu, připomněl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
,Soudruzi, neprasečte, potřebujeme taky nějaké živé.‘ Gestapo i StB při zatýkání používaly násilí
Číst článek
Tíha spolupráce
Státní bezpečnost vedla podle historika statisíce svazků. K tomu, aby mohla sledovat skutečné i domnělé odpůrce režimu, potřebovala taky spolupracovníky z řad veřejnosti.
„Někteří třeba podlehli tomu naléhání, podepsali spolupráci, pak ji odvolali, nebo nic neřekli, někdy za to byli postiženi, někdy ta práce byla zrušena pro neserióznost. Odhaduju, že tak tři čtvrtiny spolupracovníků tu spolupráci za nějakých okolností podepsalo a nějaký čas spolupracovalo – někteří tři měsíce, někdo rok, ale jsou lidi, kteří byli v databázi třeba dvacet, pětadvacet let,“ řekl Svoboda.
Po sametové revoluci a pádu komunismu v roce 1989 se StB snažila svazky zlikvidovat. V polovině prosince téhož roku o tom informovaly také Rozhlasové noviny: „Následující událost není v posledních dnech bohužel nijak ojedinělá. Na pomezí Středočeského a Západočeského kraje byla včera v jednom z vojenských prostorů nalezena skládka tajných spisů Státní bezpečnosti.“
Před 30 lety byl přijat lustrační zákon. Provázela ho řada soudních sporů, některé trvají dodnes
Číst článek
Zveřejnění až po letech
Státní bezpečnost zanikla na konci ledna 1990. Zveřejnění svazků StB přišlo až o pár let později v roce 1996.
„Ta poptávka po tom tehdy byla, různě to unikalo ven, což nebylo ideální – na úrovních se s tím manipulovalo. Tady byl tlak, aby se to nedostávalo ven jen touto cestou, ale aby každý, kdo se cítil poškozen tím režimem, věděl, že na něj ten spolupracovník donášel,“ sdělil historik Svoboda.
Někteří lidé o tom, kdo na ně donášel, vědět nechtěli. Pro jiné to ale bylo důležité – byl mezi nimi i bývalý politický vězeň Luboš Hruška. Ve vysílání Českého rozhlasu řekl, že by zveřejnění informací prospělo i těm, kteří donášeli: „I pro ně to bude ulehčení, že se zkrátka zbaví toho vnitřního napětí, toho těžkého svědomí.“
Široká veřejnost se k oficiálním seznamům dostala až v březnu 2003, kdy ministerstvo vnitra zpřístupnilo 75 tisíc jmen evidovaných spolupracovníků StB. V současné době jsou svazky dostupné v Archivu bezpečnostních složek.
