‚Tohle je zločin, na který by se nemělo zapomínat.‘ 80 let po vzniku ghetta se v Terezíně sešli pamětníci
V Terezíně se sešli pamětníci, kteří přežili nacistické pronásledování za druhé světové války. U příležitosti 80. výročí vzniku tamního židovského ghetta vyzvali k toleranci a varovali před nenávistí a zapomněním.
„Přišla jsem jedním z prvních transportů. Bylo mi 12,“ Helga Hošková Weissová strávila v terezínském ghettu téměř tři roky. Na podzim 1944 ji spolu s rodiči nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora Osvětim.
U příležitosti 80. výročí vzniku ghetta se v Terezíně sešli pamětníci. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Zatímco otce zavraždili v plynové komoře, Helga s matkou válku přežily. „To byla souhra náhod a štěstí. Vždyť jsem jedno z mála dětí, které přežily. Přijela jsem do Osvětimi, nebylo mi ještě 15. A děti, které byly mladší než 15, šly rovnou do plynu. Takže to byl v podstatě zázrak, že jsem prošla selekcí,“ popsala Radiožurnálu.
Do Terezína jezdí často. O svých zážitcích z války vypráví žákům a studentům. U příležitosti 80. výročí založení terezínského ghetta přijela spolu se svým synem, vnučkou a pravnoučaty, kteří společně zahráli Terezínskou hymnu: „Všechno jde, když se chce, za ruce se vezmeme. Navzdor kruté době humor v srdci máme.“
Chování k uprchlíkům je pro civilizaci ‚zahanbujícím mementem‘, řekl při pietní akci v Terezíně Rychetský
Číst článek
„Uvědomuju si, když si lehám do postele, co lidí je dneska, kteří střechu nad hlavou nemají. A já jsem to zažila, že jsem ji neměla. Takže vždycky říkám: važte si domova a važte si svobody,“ doplňuje Helga Hošková Weissová.
Když v prosinci 1942 přijela Michaela Vidláková do terezínského ghetta, bylo jí šest let. Celý život svoje vzpomínky předává dál, aby varovala před fanatismem a nenávistí.
„Nedat se zfanatizovat - myslím, že to je to nejdůležitější. A to, že povraždili tolik lidí, to znamená, že povraždili i další a další generace. Tohle je zločin, na který by se nemělo zapomínat. A hlavně nejde jenom o to nezapomínat, ale dělat něco proti tomu, aby se to stát nemohlo,“ řekla Michaela Vidláková.
Dochované skladby i opera
„Přeživších je skutečně čím dál tím méně a právě proto se snažíme o to, abychom měli připravenou druhou generaci lidí, kteří jsou vzdělaní, kteří mají naprosto perfektní znalost problematiky a mají ji z domova od rodičů, kteří to zažili,“ vysvětlil ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.
První odhalení. Historici věří, že získali jména dvou lidí zachycených na fotografiích z terezínského ghetta
Číst článek
Podle něj jsou kromě vzpomínek přeživších důležité třeba i dochované skladby, které během války vznikly v terezínském ghettu. Dalším generacím můžou přiblížit hrůzu holokaustu prostřednictvím umění.
Dětskou operu Brundibár složil hudební skladatel Hans Krása na libreto Adolfa Hoffmeistra už v roce 1938. Premiéru ale měla až v Terezíně, kde ji sám skladatel v roce 1943 nacvičil se židovskými dětmi. Dílo dávalo naději vězněným. Brundibár symbolizoval nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
Na 24. listopadu plánuje Památník Terezín akci Pochod živých. V den 80. výročí prvního transportu do terezínského ghetta.
