Pevnost Terezín stále čeká na rekonstrukci. ‚Máme dva, tři roky na to, abychom objekt zachránili‘
Propadlé a zborcené střechy, rozbitá okna s ostrými skleněnými hroty – tak v současné době vypadají Drážďanské kasárny – jeden z největších objektů v bývalém terezínském židovském ghettu. A není to zdaleka jediná budova, která v Terezíně chátrá. Místo, které se uchází o zápis na seznam světového dědictví UNESCO, je v dezolátním stavu. Rekonstrukce barokní pevnosti se kvůli nedostatku financí odkládá už několik let.
„Vcházíme do objektu Drážďanských kasáren nebo také Velkých pěchotních. A ten objekt sloužil během druhé světové války pro ubytování žen a zároveň zde probíhaly zápasy terezínské fotbalové ligy,“ vypráví ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec, zatímco si dáváme pozor na to, kam šlapeme. Blok budov je ve velmi špatném stavu.
„Podle názoru odborníků to zachránit lze, ale musí se konat rychle. Bohužel všechno se to vleče a k těm konkrétním akcím nedochází. A tou konkrétní akcí je, že se prostě začne stavět,“ říká pro Radiožurnál.
Na druhém dvoře je pryč velká část střechy, její zbytky se zřítily na nádvoří. Boční zeď podpírají dřevěné trámy. Dovnitř kasáren nás pustil správce. Ale jen do prvního patra. A upozorňuje nás, že tam jdeme na vlastní riziko.
„Teď už vidíme, jak to fungovalo po tom roce 45. Tady jsou památky ještě na československou lidovou armádu, a dokonce jsou tady i nějaké nápisy z té doby, které ukazují využití jednotlivých místností a budov. Tady bylo ubytováno asi dva tisíce vojáků během doby studené války,“ popisuje Krbec.
Podle ředitele Centra se jedná o obrovský objekt, ve kterém žila v podstatě jedna vesnice. Prostory jsou původní z 80. let. „Byla to Žižkova kasárna, takže tady je všude Jan Žižka,“ komentuje.
Plány na rekonstrukci
Velké pěchotní, Drážďanské nebo Žižkovy kasárny – komplex budov vystřídal od svého vzniku na konci 18. století několik názvů. O jeho rekonstrukci usiluje město Terezín už od roku 2015, kdy se poprvé začalo mluvit o tom, že objekt chátrá a jeho stav je bez stavebního zásahu dlouhodobě neudržitelný.
„Podle statika máme dva, tři roky na to, abychom ten objekt zachránili. Děláme každý rok ty záchranné operace. To je v hodnotách vždycky tak milion až dvou milionu korun. Teď máme šanci získat prostředky z Národního plánu obnovy,“ říká vedoucí odboru rozvoje, výstavby a správy majetku Terezína Róbert Czetmayer.
Peníze na obnovu nejen Terezína, ale také pevnosti Josefov v Jaroměři přislíbila už loni na podzim tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Plán obnovy odsouhlasili ministři financí zemí unie. Česko tak může od září čerpat zálohy ze 180 miliard
Číst článek
Z Národního plánu obnovy na to má jít dohromady zhruba jedna miliarda a 400 milionů korun. Podle současného šéfa resortu Ivana Bartoše (Piráti) je ale situace složitější.
„Tam jdete do toho rizika jednak, že to za ty peníze nedáte a pak nesplníte ten milník a nesplnění nějakého milníku v tom plánu obnovy může mít za příčinu, že nedostanete nic v té dané komponentě proplaceno. Spíš bych byl racionální, soustředil se na národní zdroje, možná dílčí části se pokusit uplatnit v nějakých standardních programech, které jsou z Evropské unie,“ uvedl pro Radiožurnál ministr.
Město Terezín počítá s tím, že někdejší kasárny by po rekonstrukci měly mít multifunkční využití – v jižní části chce vybudovat stovku bytů, zbytek by měl sloužit komerčním účelům.
Na dvoře by mělo být taky pamětní místo, které by připomínalo období druhé světové války. Třeba právě terezínskou fotbalovou ligu.
