Masarykův úspěch. Před 100 lety deník New York Times věnoval úvodní stranu samostatnému Československu

Československo ještě neexistovalo, ale přední světové noviny už o něm psaly. Velmi intenzivně třeba deník New York Times přesně před sto lety. Uprostřed srpna 1918 věnoval myšlence československého státu titulní článek středečního vydání, později v týdnu pak ještě dva dlouhé texty a otiskl i velkou mapu Československa. Tomáš Garrigue Masaryk už tou dobou působil v Americe víc než čtvrt roku a pozornost tisku uměl získávat a využívat velmi zručně.

TGM v Americe Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Deník New York Times přesně před sto lety, uprostřed srpna 1918, věnoval myšlence československého státu titulní článek středečního vydání, později v týdnu pak ještě dva dlouhé texty a otiskl i velkou mapu Československa. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Masaryk těžil z toho, že měl v Americe z dob svých předchozích návštěv síť vlivných kontaktů a že ho Amerika coby profesora znala. Kamkoli přijel, tam o něj byl zájem. Zvali ho na přednášky či jiná veřejná vystoupení, rozhovorů do novin včetně nejvýznamnějších deníků dal taky hodně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 100 lety věnoval deník New York Times hlavní článek Československu. Více si poslechněte v reportáži Jana Kaliby.

Na zesílenou agitaci za nezávislost Československa v americkém tisku ale nebyl sám, američtí Češi a Slováci v tom byli důslední.

„Založili vlastní tiskovou kancelář. Nějaký čas ji vedl Karel Pergler, Masarykův sekretář při jeho pobytu v Americe. Je zajímavé, jak americké noviny československé téma podávaly svým čtenářům a jak tím podle mě také ovlivňovali politiky. Články o Čechoslovácích se objevovaly i v těch novinách, kde byste to opravdu nečekali, jako třeba v denících v Alabamě, v Richmondu ve Virginii a podobně. Buď je přebrali z agentur, nebo to byla přímo práce tiskového odboru Čechů a Slováků. Prostě tam svůj příběh dostali a takový typ agitace a publicity může být velmi účinný,“ řekl Radiožurnálu Hugh Agnew, na moderní české dějiny zaměřený profesor historie z Univerzity George Washingtona v americkém hlavním městě.

Hvězdný týden Československa

Přesně před sto lety, po britském uznání Československé národní rady, mělo zatím imaginární Československo v americkém tisku svůj hvězdný týden. Středa tehdy vycházela na 14. srpna a přední deník New York Times věnoval otvírací článek celého vydání právě Čechoslovákům.

Masaryk poprvé v Bílém domě. Před 100 lety v něm diskutoval o Rusku s prezidentem Wilsonem

Číst článek

O den později se zmínka o Češích objevila na titulní straně znovu a v nedělníku Timesů vyšly dva obsáhlé texty velebící Československo už coby nový stát, na který mají Čechoslováci nárok po staletích habsburské nadvlády a po svém zapojení se do první světové války. Z podrobné mapy mohli američtí čtenáři vyčíst polohu měst od Kraslic až po Užhorod.

„Američani rádi dávají světové dění do souvislostí s tím, co zajímá je samotné. Když se Woodrow Wilson rozhodl zapojit zemi do první světové války, udělal z toho křižáckou výpravu na obranu demokracie. Když jsem studoval dobový americký tisk, jak referoval o československých legiích v Rusku nebo o Masarykovi, objevil jsem sklon říkat: Podívejte, jejich příběh je jako ten náš. Masaryka tu přirovnávali k Jeffersonovi, Franklinovi nebo Lafayettovi. Noviny československou otázku vztahovaly k tomu, čemu Američani rozumějí,“ vysvětluje Agnew.

Hugh Agnew, na moderní české dějiny zaměřený profesor historie z Univerzity George Washingtona v americkém hlavním městě. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Země v srdci Evropy

Masaryk tomu šel naproti a také on nezávislost Československa při jednání s prezidentem Wilsonem a dalšími politiky podával coby důležitou podmínku světového míru a rozšíření demokracie. Statečný boj desítek tisíc československých legionářů na Sibiři a nejen tam mu v diplomatickém boji výrazně pomáhal a budil sympatie i u běžných Američanů.

Pittsburgh si připomněl 100. výročí podpisu dohody o vzniku Československa. Vzpomínat přijel i Masaryk

Číst článek

New York Times před sto lety označily úspěchy československých legií na Sibiři za nejromantičtější příběh první světové války, Čechy za národ, který má ducha i odvahu, a už tehdy padla i věta o zemi „v srdci Evropy".

„Příběh sibiřských legií v létě 1918 v americkém tisku dominoval. Už od května noviny často referovaly v Masarykův prospěch. On chtěl přemístit legionáře ze Sibiře na západní frontu a cokoli mělo potenciál přispět k rychlejšímu konci války, tomu lidi věnovali pozornost. Takže myslím, že mu všechno hrálo do karet. Říct si o pozornost pro československou otázku i politicky, k tomu Masarykovi pomohl hlavně potenciál legií. To ho dostalo až k Wilsonovi a ministru zahraničí Lansingovi,“ dodává Hugh Agnew, přední odborník na české dějiny viděné americkýma očima.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme