Proti nacistům bojoval, komunisté ho mučili. Před 100 lety se narodil generál Sedláček

Před 100 lety, 8. ledna 1918, se narodil generál Tomáš Sedláček. Za druhé světové války prošel v Anglii výsadkářským kurzem, do bojů ale zasáhl až po převelení na východní frontu. Účastnil se také Slovenského národního povstání. Po válce byl komunisty mučen a odsouzen na doživotí. Zemřel v roce 2012 ve věku 94 let.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sedláček se narodil ve Vídni jako nejmladší ze čtyř dětí vojenského důstojníka. Dětství prožil v Toušni. Později vystudoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Mnichovská dohoda pro něj byla „zradou a potupou“.

S puškou v ruce proti zlu. Cenu Paměti národa převezme třiadevadesátiletý partyzán Otto Šimko

Číst článek

V roce 1940 utekl z protektorátu Čechy a Morava takzvanou balkánskou cestou (přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút) do Francie.

Po porážce Francie uprchl na uhelné lodi přes Gibraltar do Velké Británie. Zde absolvoval parašutistický výcvik a stal se členem Československé smíšené brigády. V roce 1944 byl rozkazem československého ministerstva národní obrany s dalšími důstojníky na východní frontu.

Slovenské národní povstání

Děti muklyň si rozebírali bezdětní estébáci, kšeftovali s nimi, říká lékař a válečný veterán. Dostal 16 let

Číst článek

Během svého života si Sedláček psal deník. „Je to notýsek, který se vydával pro armádu v Anglii. Mám tam poznámky z vandrování na východ, z bojů na Dukle a ze Slovenského národního povstání. Je tam třeba poznámka: Jindra Vaculík se dnes dopoledne ženil, pomlčka, blbec… Psal jsem to v den, kdy jsme odjížděli. Jindra byl poručík dělostřelectva, tenkrát už nadporučík z mého ročníku akademie, s nímž jsem se znal a který byl s námi v transportu, a dopoledne se oženil s nějakou Angličankou. Nedovedl jsem pochopit, že se někdo žení, když jede do války,“ popsal generál Sedláček Paměti národa.

V Sovětském svazu byl zařazen do 2. československé paradesantní brigády. Bojoval v Karpatech, později byl společně se svou jednotkou shozen do týla nepřítele na pomoc Slovenskému národnímu povstání.

„Člověk o tom samozřejmě přemýšlel už cestou – dokážu zabít člověka? Naštěstí jsem se do té situace nedostal. Přežiju, nebo ne? Museli jsme počítat s tím, že to nepřežijeme, ale každej věří, že jemu se to vyhne,“ vzpomínal Sedláček.

Doživotí

Po porážce povstání společně se zbytkem brigády bojoval v Nízkých Tatrách, než v únoru přešel se zbytkem jednotky frontu zpět na území v držení Sovětského svazu. Po osvobození Československa byl povýšen na majora a působil jako profesor na vojenské akademii v Praze, kde se také v roce 1946 oženil.

Prapor 'Pravda vítězí' předal v Buzuluku komunisty zavražděný Píka. Svobodova jednotka žila z odkazu legionářů

Číst článek

Po únoru 1948 uvažoval Sedláček stejně jako řada dalších veteránů 2. světové války o emigraci. Obával se ale, že by se už do vlasti nikdy nevrátil. „A to byla hloupost, ti chytří na nic nečekali,“ popsal Sedláček.

Nakonec Československo neopustil a v roce 1951 byl zatčen za údajné spiknutí. Následovalo mučení ve slavné vyšetřovně, které se říkalo Domeček (v Kapucínské ulici v Praze). Sedláček také nemohl devět dnů a nocí spát. Na samotce musel neustále chodit. Jeden z jeho vyšetřovatelů, Jaroslav Řičica, nebyl za své činy v „Domečku“ nikdy potrestán. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen na doživotí.

Plně rehabilitován na konci 60. let

Postupně si svůj trest odpykával ve Valdicích, na Mírově, v Leopoldově a na uranovém lágru Bytízu. Proti rozhodnutí soudu se Sedláček odvolal, v roce 1955 mu ale bylo potvrzeno 20 let vězení.

Když vojáci dostali pušky, plakali radostí aneb Kde domov můj?

Číst článek

Rok před amnestií, díky které se bývalý voják dostal na svobodu, se s ním po osmi letech čekání jeho manželka rozvedla. Po roce 1960 Sedláček pracoval jako stavební dělník, později se přihlásil na průmyslovku a podruhé v životě odmaturoval. Poté pracoval jako projektant-asistent.

Na konci 60. let byl plně rehabilitován, takže mohl v roce 1973 odejít do důchodu jako válečný veterán. Po roce 1989 se stal předsedou Československé obce legionářské. V roce 1996 se na Pražském hradě setkal s britskou královnou Alžbětou II., v roce 1999 byl povýšen do hodnosti generál poručíka a v roce 2008 získal nejvyšší hodnost. Armádní generál Tomáš Sedláček zemřel 27. srpna 2012.

pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme