Před 30 lety v Československu naposledy úřadoval kat, popravil takzvaného horehronského rozparovače

Před 30 lety - 8. června 1989 - byl v tehdejším Československu naposledy vykonán rozsudek trestu smrti. V Bratislavě popravili Štefana Svitka, tzv. horehronského rozparovače, odsouzeného k absolutnímu trestu za trojnásobnou vraždu, postupoval velmi bestiálně. Poslední poprava na českém území byla o čtvrt roku dřív - odsouzený Vladimír Lulek brutálně povraždil celou rodinu, ubodal k smrti 5 osob.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vazební věznice Praha Pankrác | Foto: Filip Jandourek

Trest smrti oběšením se prováděl v tzv. cele smrti. Jak místnost vypadala popisuje historik vězeňské správy, Aleš Kýr.

Horehronský rozparovač

Svitek, jehož otec byl alkoholik a násilník, měl již od puberty zkušenosti s trestnou činností a později také s pobyty ve vězení. Vraždu, jejímiž oběťmi se stali jeho těhotná manželka a vlastní i nevlastní dcera, spáchal značně opilý v říjnu 1987. Druhý den se neúspěšně pokusil o sebevraždu, poté se vydal na útěk, ale byl dopaden policií. Soudní znalci jej charakterizovali jako velmi agresivní a psychopatickou osobnost, nad svým činem navíc nikdy nepocítil lítost. (ČTK)

„V místnosti byla do zdi zasazena trubka, na které je zavěšena krátká oprátka a pod ní propadliště s poklopem, který se otvíral pákou z vedlejší místnosti,“ vysvětluje Kýr.

„Do místnosti přímo s odsouzeným vstupovali tři dozorci. Byli to příslušníci tehdejšího sboru nápravné výchovy, kteří na základě souhlasu vykonávali tuto službu, která samozřejmě nebyla zadarmo,“ říká historik.

Za každou popravu podle něj obdržel mistr popravčí 1 700 korun a jeho pomocníci 1 100 korun.

Tělo odsouzeného bylo poté uloženo do rakve, a autem ho odvezli do krematoria v Motole. Tam došlo ke zpopelnění, popravčí převzal urnu a na Pankráci byla zničena. Urna se nevydávala.

Zaslouží si ťafku, říkal Masaryk. Sebevědomé Československo se před sto lety popralo s Poláky

Číst článek

Politické důvody 

V Československu od jeho vzniku v roce 1918 skončilo na popravišti přes 1200 osob, nepočítaje ty, které popravili nacisté za druhé světové války. Nejvíc, kolem 700 poprav, nařídily soudy po válce podle tzv. retribučních zákonů. V pětině případů stojí za rozsudkem politické důvody

Na konci roku 1989 bylo jasné, že trest smrti v Československu neobstojí, zasazoval se o to hlavně Václav Havel.

„Já jsem přesvědčen a všechny argumentace a vědecké analýzy to potvrzují, že trest smrti nás nezbaví ohrožení kriminalitou. Jsem celoživotním a zásadním odpůrcem tohoto trestu,“ vyjádřil se Václav Havel. 

Nejvyšším možný trestem je u nás od roku 1990 trest doživotí.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme