Třetí den pražského povstání: útok jednotek SS, důležitá úloha vesnic a problémy na severu

V pondělí 7. května 1945 začaly v Praze nejtvrdší boje povstání proti německým okupantům. Přestože Německo ten den podepsalo v Remeši bezpodmínečnou kapitulaci, vojáci wehrmachtu a jednotky SS v protektorátu zatím odmítali složit zbraně. Jedny z největších střetů se v Praze odehrály na Pankráci, Smíchově nebo v okolí Trojského mostu. 

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stavění barikád u rozhlasu | Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

7. května už za sebou Pražané mají dva dny urputných bojů, útok jednotek SS má ale přijít v plné síle právě v tento den. Proti nacistům se chtějí se zbraní v ruce postavit také Josef Pešata s kamarádem. Před německými pronásledovateli je zachránil známý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dnes si připomínáme třetí den Pražského povstání. Natáčela Lucie Korcová

„Řekl nám, že jsme blbci a necháme se klidně zastřelit, tak nám pušky vzal, rýčem vyryl do záhonu díru a dal to tam. A za dvě hodiny tam Němci byli. Zachránil nám život,“ vzpomínal Josef Pešata pro projekt Paměť národa.

Vesnice u Prahy 

Český rozhlas dál předává informace povstalcům. Ti se mimo jiné stále snaží zkomplikovat Němcům přístup do Prahy z venkova. Lidé bojovali jen s několika puškami na barikádě v Lahovicích.

„To neuvěřitelné na tom je, že když potom tu barikádu rozstříleli, tak ten velitel esesácké skupiny nechal osmého května v noci popravit všechny muže v Lahovicích,“ vyprávěl Paměti národa Jiří Tichota, jemuž bylo v době povstání pouhých osm let.

Druhý den pražského povstání: barikády v ulicích, útok německých letadel i zapojení Vlasovců

Číst článek

Podle historika Jindřicha Marka z Vojenského historického ústavu by se na důležitou úlohu vesnic v okolí Prahy nemělo zapomínat. „Za velkých obětí povstalci z venkovských obcí získali pro Prahu cenné hodiny. Ale problém byl na severu, kde sice se bojovalo taky odvážně, taky obětavě, ale Němci přes Kobylisy pronikli k Trojskému mostu, pronikli do Libně, do Karlína, do Vysočan a tam to začalo být vážné,“ říká Marek.

Pražské povstání 1945 | Foto: Archiv ČRo

Němcům nahrávalo, že sever Prahy nebyl hustě zastavěný a nedaly se tam postavit barikády. Právě tam se ukázala síla německých vojáků, jejich vybavenost i válečné zkušenosti.

„Hromada lidí, co tam s námi byli, taky přišla o život, protože válečná nezkušenost v ulicích je velmi nebezpečná. Tam nesmíte vystrčit hlavu. Jak ji vystrčíte, tak můžete dostat kulku,“ potvrdil Paměti národa i Jan Svačina, který během povstání bojoval na Žižkově.

‚Voláme všechny Čechy.‘ Boj o rozhlas odstartoval před 75 lety pražské povstání

Číst článek

Eisenhower v Plzni 

Americká armáda mezitím čekala na rozkazy v už osvobozené Plzni. Vrchní velitel spojeneckých vojsk na západní frontě a budoucí prezident USA Dwight D. Eisenhower chtěl ale dodržet dohodu se Sověty. Ti ho navíc už 6. května ujistili, že probíhá sovětská ofenziva při osvobozování Prahy.

„Když mu Sověti tvrdili, že kauzu Praha vyřeší, tak jim toho 6. května na to kývnul. A když potom byla ve francouzské Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa, tak znova zastavil postup amerických jednotek,“ upozorňuje historik Marek.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme