Tři králové nebyli jen biblickými postavami. Za protektorátu si tak říkali tři stateční odbojáři

K lednu se váže příběh Tří králů. Právě oni – dle Matoušova evangelia – navštívili Ježíše krátce po narození a přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu. V období nacistické okupace českých zemí se právě k těmto postavám přihlásili tři stateční muži, kteří vytvořili jednu z nejvýznamnějších odbojových skupin.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německé jednotky vjíždí 15. března 1939 do Brna | Foto: Bundesarchiv | Zdroj: Wikimedia Commons

„Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek vytvořili skupinu, kterou nejen nacistické bezpečnostní orgány, ale později i historikové označili za nejaktivnější složku vojenské odbojové organizace Obrana národa. Tvořili společný tým, který bez nadsázky vykonal na domácí ‚tiché‘ frontě protinacistického zápasu více odbojové práce než leckterý štáb či ilegální výbor,“ píše v monografii o Josefu Balabánovi historik Petr Koura.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak to bylo doopravdy

„Bylo to patrně i proto, že členové této skupiny se vhodně doplňovali rovněž po stránce povahové. Balabán byl obdařen organizačními schopnostmi, Mašínovi zase nechyběla smělost a odvaha. O deset let mladší Morávek tak mohl působit jako určitý mediátor mezi těmito dvěma silnými individualitami,“ pokračuje Koura.

Jeden ze Tří králů - Václav Morávek | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain,©

Zcela příznačné pak je, že všichni dotyční pocházeli z vlastenecky zaměřených rodin. Byli to prvorepublikoví vojáci a především byli stateční a odvážní. Jejich rozhodnutí zapojit se do odboje znamenalo riziko pro ně samotné, pro všechny jejich spolupracovníky, ale také pro jejich rodiny.

Nechyběla jim ani jistá dávka drzosti, o čemž svědčí vzkazy, které zasílali gestapákům. I proto byla pražským gestapem zřízena zvláštní skupina, která je měla zatknout.  

Týrání ve vězení

Tři králové postupně vybudovali zpravodajskou síť, ve které shromažďovali informace vojenského, politického i hospodářského charakteru. Mezi jejich spolupracovníky patřili železničáři i pošťáci. Všechny zdánlivě nedůležité informace se hodily: kde a jak projíždějí vlaky, co se děje na železnicích, v továrnách, kde jsou nacistické jednotky a další.

Právě tyto informace – zasílané vysílačkou představitelům exilové vlády v Londýně – byly naprosto klíčové pro rozhodování spojeneckých protinacistických sil. Ale nejen informace, také nejrůznější sabotážní akce patřily k aktivitám této odbojové skupiny.

Nakonec byli Balabán a Mašín zatčeni a popraveni, Morávek zemřel při boji s příslušníky gestapa. Popisovat, co všechno v nacistických věznicích zažili, by byl příběh plný mimořádné krutosti.

Literární kritik Václav Černý, který byl také nacisty vězněn, uvedl: „Balabán byl na gestapu strašlivě mučen, pověšen ze stropu za nohy, rozhoupán bitím až do ztráty vědomí, kříšen štoudví vody, bit znovu.“ Nic neprozradil, stejně jako další.

Jeden ze Tří králů - Josef Balabán | Zdroj: Wikimedia Commons

Pamětník Jaromír Drábek uvedl: „Podplukovník Mašín, kterého jsem osobně znal, se pokusil o sebevraždu několikrát. O jeho dalším činu vypovídal gestapák, který spolupracoval s naší podzemní organizací: Bylo to během jednoho z mnoha výslechů v Petschkově paláci. Všichni už byli unaveni bezvýsledným týráním Mašína, který seděl celý zakrvácený na židli v kanceláři ve třetím patře budovy. Vyšetřovaný si náhle uvědomil, že okno do ulice je otevřeno dokořán. Vstal ze židle, klopýtavě se rozběhl přes místnost. Zesláblý týráním a ztrátou krve zakopl o kabel vedoucí k telefonu, který strhl na zem, a upadl. To byl konec jeho neúspěšného pokusu o sebevraždu.“

Účinné zastrašení okupantů

Ironií je, že zatčení Tří králů proběhlo díky českým konfidentům. Jedním z nich byl i Jaroslav Nachtmann. Tři králové to neměli jednoduché ani po skončení války a následném únorovém převratu z roku 1948, protože jejich jména nadlouho zmizela jak z veřejného života, tak historických studií.

Jeden ze Tří králů - Josef Mašín | Zdroj: Wikimedia Commons

„Výnosem ministerstva informací z 10. května 1950 byl zakázán prodej knihy kolínského učitele Jaroslava Procházky ‚Sestupme ke kořenům‘, pojednávající o rodu Mašínů. Zbytek nákladu bylo nařízeno zničit. Domnívám se, že tomu nebylo ani tak proto, že by komunistického režimu vadili Tři králové svojí obětí, jako spíše z důvodu, že se značná část přeživších příslušníků nekomunistického odbojového proudu stala obětí perzekuce,“ konstatuje historik Petr Koura.

Pokud bychom si měli připomenout vše, co se Třem králům podařilo – za cenu nasazení vlastních životů – vykonat, byl by to dlouhý výčet.

A host pořadu Českého rozhlasu Plus, historik Vojtěch Kyncl, k tomu dodává: „Mimořádně účinný byl jejich protinacistický odboj, který vedl k zastrašení okupantů. V situaci v okupované střední Evropě bylo nutné ukazovat, že i v takovém sevření je možné se postavit okupantům. Ale stálo to velké množství životů.“ Dodává ale, že postavit se jakékoliv totalitě má smysl.

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme