Ukrajina slaví třicet let nezávislosti. Historický milník připomíná výstava Dlouhá cesta k samostatnosti

Ukrajina zanedlouho oslaví 30. výročí svojí nezávislosti. Samostatný ukrajinský stát vznikl v srpnu 1991 a rozpad Sovětského svazu se tak stal nezadržitelným. Nová výstava Dlouhá cesta k samostatnosti ukazuje zájemcům důležité okamžiky ukrajinských dějin až do současnosti. Venkovní expozici na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze připravil Ústavu pro studium totalitních režimů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Venkovní expozice na náměstí Jiřího z Poděbrad bude trvat do 28. června | Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

V srpnu 1991 oznámil Československý rozhlas vznik samostatného státu Ukrajina. V následném prosincovém referendu potvrdilo akt o nezávislosti země zhruba 30 milionů lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výstava připomíná cestu Ukrajiny k samostatnosti. Poslechněte si reportáž Lucie Korcové

„Takovým ne zcela blahým paradoxem ukrajinské obnovy v post komunistické éře bylo to, že Ukrajina vznikla na půdorysu někdejší sovětské republiky. Ukrajinský etnický areál byl mnohem rozsáhlejší, než jaké jsou současné hranice Ukrajiny. Rozsáhlá ukrajinská menšina žije také v samotném Rusku. A všechna území, která dnes k Ukrajině patří, byla v té či oné historické periodě rovněž předmětem sporu, který Ukrajinci vedli s ostatními mocnostmi,“ vysvětluje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda.

Ukrajinské národní hnutí získávalo na síle na přelomu 19. a 20. století. Situaci ale komplikovalo území rozdělené mezi dvě velmoci - Rakousko-Uhersko a Rusko.

„Šlo jednoznačně o největší evropský národ, který se ocitl bez vlastního státu a to všechno právě po nezdařilé epizodě vlastních státněpolitických snah, které provázela mimořádně brutální válka na území bývalé ruské říše i na území části někdejšího Rakousko-Uherského mocnářství. Ale všude Ukrajinci v poli podlehli ostatním velmocem anebo novým aspirujícím státům. Příkladem je třeba Polsko,“ doplnil Svoboda.

Podkarpatská Rus

Mezi oběma světovými válkami tak byla Ukrajina rozkouskována mezi čtyři státy - jedním z nich bylo i Československo. Československá část ale byla jediným případem, kde ukrajinské obyvatelstvo mohlo o svém politickém osudu svobodně rozhodovat.

Lidice jako nejviditelnější oběť heydrichiády. Malou obec nacisté srovnali se zemí před 79 lety

Číst článek

„Podkarpatská Rus byla - přes veškeré komplikace, nešvary, sociální vyloučení a periferičnost - oblastí, kde zřejmě nějaká demokratická perspektiva měla nejsilnější výhledy. Ale jak víme, víry 20. století rozhodli jinak,“ dodává historik.

Během druhé světové války byla Podkarpatská Rus okupována nejprve Maďarskem a následně Německem. Krátce po konci války, 29. června 1945, podstoupilo Československo své někdejší území Sovětskému svazu. Sověti začali okamžitě uplatňovat totalitní praktiky.

„Tátu v sedmdesáti letech zavřeli na dva roky. Měl jsem strach, doslova strach, protože jsem věděl od našich, že to tam není dobrý,“ vzpomínal pro projekt Paměť národa Rudolf Krauspe, který pocházel ze smíšené ukrajinsko-české rodiny.

Až do roku 1991 byla Ukrajina součástí Sovětského svazu. 24. srpna 1991 oficiálně vyhlásila nezávislost. Prvním ukrajinským prezidentem se stal Leonid Kravčuk. Od roku 2014 sužuje východ země ozbrojený konflikt. Vypukl poté, co Rusko nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a zahájilo vojenskou agresi na Donbase.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme