Portugalsko 2:1 Česko

‚Byla to germánská elita, válečníci asi z Polska, ne místní.‘ U Kroměříže zkoumali unikátní pohřebiště

U Roštění na Kroměřížsku prozkoumali archeologové germánské žárové pohřebiště z druhé poloviny 2. století našeho letopočtu. Našli tam zbraně, jezdecké ostruhy, šperky, součásti opasků a nástroje. „Zjistili jsme, že skladba předmětů neukazuje na to, že by zde byli pohřbeni místní Germáni, kteří tady žili už asi sto let,“ přibližuje archeolog Tomáš Zeman.

Roštění Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohřebiště pochází z doby římské, období markomanských válek mezi Germány a Římany. „Na tomto místě stáli ti, kteří tady spalovali své mrtvé,“ popisuje archeolog Zeman.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výzkum germánského pohřebiště u Roštění na Kroměřížsku přinesl unikátní nález

Nebyli to ale místní Germáni, upozorňuje. „Spíše šlo o skupinku bojovníků, kteří se sem posunuli pravděpodobně z oblasti středního, východního Polska a svedli tu potom nějaké boje – buď ve službách Římanů, nebo proti nim. A pak tu pohřbili své zemřelé.“

„Máme tu velké množství bronzových a železných ostruh. Svědčí to o tom, že tu byla pohřbená elita této germánské jednotky, která k nám pronikla,“ dodává.

První moderně prozkoumané

Podle Miroslava Popelky z Ústavu archeologické památkové péče Brno dokládají nalezené předměty, že skupina Germánů byla v kontaktu s Římskou říší. Pohřebiště označil za jedno z nejvýznamnějších ve střední Evropě.

O unikátním nálezu mluví i archeolog Zeman. „Římský historik Tacitus píše, že Germáni spalovali své význačné zemřelé na hranicích, které byly vyskládány ze speciálně vybraných druhů dřeva. Bohužel nám nenapsal, o jaké druhy dřeva jde,“ shrnuje.

„V jámě, kterou jsme tu mohli prozkoumat, jsme našli pět velkých spálených polen. Jsme schopni následným rozborem zjistit, co to bylo za strom a také ho datovat. Tedy pomocí radiokarbonového datování zjistit, kdy byl strom poražen s přesností asi 30 až 50 let,“ očekává Zeman.

Hledačů pokladů tady může být i klidně až 50 tisíc, popisuje archeolog. Představují velký problém

Číst článek

„Unikátní je to v tom, že jde v podstatě o první takto moderně prozkoumané žároviště, místo spalování zemřelých,“ zdůrazňuje archeolog.

„Co jsem dohledal ve starší literatuře, tak jedno takové bylo prozkoumáno na Slovensku v roce 1914, ve středních Čechách v roce 1927 a v roce 1931 v Kostelci na Hané. Ale z těchto výzkumů nemáme ani pořádné plánky, vzorky, nemáme v podstatě nic použitelného. Takže tohle je první prozkoumané žároviště, ze kterého jsme schopni získat další informace,“ vyzdvihuje Zeman.

Žárové pohřebiště u Roštění objevil již před sedmi lety amatérský spolupracovník Ústavu archeologické památkové péče Brno. Archeologové lokalitu průběžně monitorovali pomocí povrchových sběrů s využitím detektorů kovů. Drželi ji však v tajnosti, aby ji neobjevili detektoráři.

Rozsáhlejší archeologický výzkum teď umožnila dotace Zlínského kraje, který dal archeologům bezmála 2,75 milionu korun.

Výjimečně bohaté nálezy z žárových hrobů po vědecké analýze zůstanou v majetku kraje. Lidé je uvidí v rymické pobočce Muzea Kroměřížska. A samotné pohřebiště teď bagry zase zahrnou a uvedou do stavu před objevem.

Roman Verner, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme