V ulicích už vládli komunisté, Vladimír Peška vedl studentskou demonstraci k Hradu

Únor 1948 změnil osudy mnoha lidem. Byl mezi nimi i student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Peška (1920–2002). Odešel do exilu, pracoval pro Rádio Svobodná Evropa a nakonec zakotvil na francouzských univerzitách. V pořadu Portréty přiblížila jeho život historička Doubravka Olšáková.

Neznámá tvář února 1948 Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Staroměstské náměstí v Praze 22. února 1948

Staroměstské náměstí v Praze 22. února 1948 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Rodák z Horních Otaslavic, obce na půl cesty z Vyškova do Prostějova, odmaturoval v červnu 1940. Kvůli uzavření vysokých škol nacisty nemohl pokračovat ve studiu, vyučoval na střední odborné škole hospodářské v Prostějově a zároveň se stal starostou rodné obce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vladimír Peška a studenti na obranu demokracie v únoru 1948

Po roce 1945 se zapsal ke studiu filologie, filozofie a komparativní literatury na pražské Filozofické fakultě. Ještě před únorem 1948 se stal předsedou tradičně levicového Spolku posluchačů filozofie Karlovy univerzity, přitom sám byl sociální demokrat.

Právě jménem spolku v prosinci 1947 podepsal prohlášení studentů, kteří se ohradili proti projevům komunistického ministra informací, vyhlášeného žvanila Václava Kopeckého.

Kopecký v létě 1947 novinám řekl: „Udělali jsme velkou chybu, že jsme pustili na vysoké školy všechny. Musíme se nyní snažit, aby možnost studií byla zajištěna především těm, kdož mají kladný poměr k režimu a k novému řádu.“

A dodal: „Vysoké školy namnoze nedávají ani takové vzdělání, jaké získá dělník, když si přečte komunistické noviny.“

Rádio Svobodná Evropa

Vladimír Peška podepsal prohlášení, které na Kopeckého výroky reagovalo:

„Odmítáme jakékoliv útoky a pokusy o zasahování do akademické svobody vysokých škol. Odmítáme se vší rozhodností snižující a urážlivé výroky ministra informací Václava Kopeckého o úrovni a ceně vysokoškolského studia. Našimi vzory jsou skuteční myslitelé, velcí duchové našich dějin a vedoucí filosofové, nikoliv útoční zástupci sekretariátů politických stran.“

Rudolf Plajner: Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu

Číst článek

Dva dny předtím, než prezident Edvard Beneš přijal demisi demokratických ministrů, vedl Peška s dalšími studenty demonstraci na podporu demokracie, jejíž účastníci došli na Pražský hrad.

Bylo to jedno z nemnoha shromáždění na obranu demokratických hodnot v Praze v době, kdy ulici ovládali komunisté.

V létě 1948 Peška ze země odešel, pobýval v utečeneckých lágrech v západním Německu a nakonec se dostal do Francie.

Krátce spolupracoval s českým vysíláním francouzského rozhlasu, nakonec byl jedním z prvních redaktorů kulturních pořadů mnichovského Rádia Svobodná Evropa. Tam se také sblížil s Janem Čepem, katolickým spisovatelem a překladatelem. Jejich dlouholetá korespondence vyšla před lety knižně.

Po odchodu ze Svobodné Evropy si Peška ve Francii doplnil vzdělání, od poloviny 70. let působil v Ústavu slovanských studií, přednášel na univerzitě v Nantes a do roku 1993 vyučoval českou literaturu na Ústavu východních studií a civilizací Inalco.

Poslechněte si celý pořad Portéry, který vysílá stanice Plus. Audio je nahoře v článku.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme