Kancelář ve Washingtonu? Nikoli, Marshallův plán sepsal úředník na ranči v divočině
Jak známo, Marshallův plán pro obnovu válkou zničené Evropy Československo nakonec na nátlak Moskvy odmítlo a udělalo tím výrazný krok směrem na Východ. Samotný dokument pro změnu vznikl o mnoho západněji, než bychom možná předpokládali. Navzdory názvu Marshallův plán do velké míry vymyslel a zformuloval vysoce postavený úředník amerického ministerstva zahraničí William Clayton. Na místo vzniku se vypravil zahraniční zpravodaj Radiožurnálu.
Žlutozeleně natřená budova stojí na samém kraji ranče a stále nese Claytonovo jméno. Vevnitř je spíš skladiště než útulný příbytek pro hosty. Jak ale spolumajitel ranče Paul Bear ukazuje, mezi harampádím stále stojí i původní stůl, na kterém William Clayton ve 40. letech Marshallův plán sepisoval. Tento dokument byl schválen Kongresem přesně před 71 lety, 3. dubna 1948.
Dnes na něm vidíme skleněnou desku a počítač. Paul tu má svou improvizovanou kancelář. „Ten stůl pořád používám. Ale máme v úmyslu tenhle domek restaurovat. Dát stůl i lampu, kterou si Clayton svítil, na původní místo, aby to tu bylo jako za časů, kdy tady Marshallův plán vznikal,“ popisuje Radiožurnálu Bear.
Paul Bear při těch slovech ukazuje na zeď, kde visí fotografie, podle které se chce při rekonstrukci řídit. William Clayton na ní píše koncept Marshallova plánu a stůl i lampa skutečně odpovídají těm, které tu zůstaly dodnes.
„Tohle historické dědictví, to je jedna z úžasných věcí na tomhle ranči. Jeho autenticita, to je něco mimořádného,“ pochvaluje si Bear.
Život pod dohledem. Indiánský kmen rozděluje plot mezi Spojenými státy a Mexikem
Číst článek
Když vyjdeme na nádvoří ranče, vidíme spoustu kaktusů, stromy, ohniště, ale také nejdéle obývanou budovu ve státě Arizona z roku 1720. Na dohled je hraniční plot a za ním Mexiko.
Klid na práci
Základní čtvercový půdorys ranče, kdysi zkoušeného loupežnými nájezdy Apačů, tvoří hlavní stavení se zázemím i tři nízké, podlouhlé budovy. V nich bývaly třeba kaple nebo pošta, teď jsou z nich pokoje pro hosty.
Opodál řehtají koně a pasou se krávy, to se na Ranči de la Osa naopak už stovky let nemění. A vy se správně ptáte, kde se tu po druhé světové válce vzal politik s úkolem sepsat Marshallův plán.
„Ve dvacátých letech minulého století ranč upravili a kromě chovu dobytka sem začali také jezdit hosté. Stal se brzy populární mezi politiky, kteří sem začali jezdit na prázdniny. Měli tu soukromí,“ vysvětluje Bear a dodává: „William Clayton byl po válce už zavedeným hostem tohoto ranče, však si tu nechal postavit i ten svůj dům, trávil tu hodně času. A když ho pověřili, aby napsal koncept, tak se stáhl z denní rutiny ve Washingtonu a přijel sem, aby se mohl na práci na Marshallově plánu soustředit.“
A nejen to, podle milovníka historie Ranče de la Osa a jednoho ze současných majitelů Paula Beara se tady, v pustině Sonorské pouště, kde kojoti dávají dobrou noc, objevil dokonce i Winston Churchill, když se tu rozhodovalo o tom, jak přesně by měl zásadní poválečný dokument vypadat.
Truman nebo Churchill
„Ono se to dělo v utajeném režimu, nechtěli, aby o tom kdokoli věděl. Ale sešli se tady, aby o podobě plánu diskutovali. Neexistuje žádný seznam, ale máme záznamy o telegramech, které se tehdy odsud z ranče posílaly přímo do Washingtonu. Povídalo se, že na ranči byl dokonce i Churchill, a u Trumana (Harry S. Truman byl americký poválečný prezident, pozn. red.) je to velmi pravděpodobné.“
Co je jisté, a tady na historickém ranči hodinu a půl jízdy na jih od Tucsonu pečlivě zaznamenané, to jsou časté návštěvy pozdějšího amerického prezidenta Lyndona Johnsona nebo hereckých hvězd včetně Johna Wayna.
A brzy se tu hosté budou moci ubytovat i v Claytonově domku, kde na vás dýchne duch doby, kdy se skrze Marshallův plán rozhodovalo o budoucnosti poválečné Evropy.
