Utrpení vojáků bylo enormní. Před 100 lety Němci v Belgii poprvé použili yperit

Bojová látka yperit, označovaná podle charakteristického zápachu jako hořčičný plyn, byla použita v několika konfliktech 20. století včetně obou světových válek. V nedávné době yperit použil i Islámský stát. Jeho smrtící účinky se projevují především leptáním sliznic. Svůj název získal podle belgického města Ypres, kde ho před 100 lety, 12. července 1917, poprvé použili Němci v bojích první světové války.

Ypres Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

1. Světová válka | Foto: public domain, autor neznámý

Hořčičný plyn, který je cítit po česneku či hořčici, byl poprvé syntetizován v roce 1860 anglickým chemikem Frederikem Guthriem, podle některých zdrojů ho vynalezl již v roce 1822 belgicko-francouzský chemik César-Mansuete Despretz. Německá armáda ho použila nejprve v třetí bitvě o Ypres proti britským a posléze i proti francouzským jednotkám.

Fenomén Zborov: Sto let od jedné z nejslavnějších bitev našich moderních dějin

Číst článek

Chemické zbraně vůbec poprvé použila v roce 1915 rovněž německá armáda, když použila proti svým protivníkům chlórový plyn. Za přelomový okamžik v historii chemických zbraní se ale považuje právě nasazení yperitu. Na rozdíl od jiných bojových plynů měla nová zbraň pro útočníky význam v tom, že proti ní nepomáhaly plynové masky, neboť k vyvolání účinku stačí kontakt s kůží. Navíc je hořčičný plyn velmi stabilní a dokáže bojiště spolehlivě zamořit na řadu hodin až několik dní.

Vlastnosti yperitu

Yperit proniká dřevem, kůží, tkaninami a působí v kapalném i plynném stavu. Do organismu proniká všemi cestami - kůží, dýchacími orgány, očními spojivkami i zažívacím ústrojím. Nejcitlivějšími orgány po použití yperitu jsou oči, dýchací orgány a kůže. Na kůži účinkuje do čtyř až osmi hodin, v zažívacím traktu po 30 až 60 minutách. Při vdechování účinkuje do několika hodin. Může být použit v dělostřelecké a letecké munici nebo rozstřikován z letadel.

Utrpení vojáků bylo enormní, měli puchýře po celém těle, záněty očí, které někdy vedly až k slepotě, zažívací problémy, poleptané plíce. Podle odhadů bylo při prvním použití yperitu zasaženo více než 2000 vojáků, z nichž 60 až 80 zemřelo.

Yperit později použili například Italové během italsko-etiopské války v 30. letech uplynulého století, Japonsko ho využívalo v druhé čínsko-japonské války (1937 až 1945), objevil se také v 80. letech ve válce Iráku s Íránem a režim bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna ho použil v roce 1988 při útoku na kurdské město Halabdža, při němž zahynulo 5000 Kurdů.

V 2015 použil yperit podle vyšetřovací zprávy OSN Islámský stát v syrské obci Mára. Podle některých zpráv hořčičný plyn organizace použila i loni v dubnu proti syrským vládním vojákům v boji o armádní letiště ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur.

Používání chemických zbraní zakazuje Úmluva o chemických zbraních (celým názvem Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, CWC). Ta byla přijata v Ženevě v září 1992, k podpisu byla otevřena v Paříži v lednu 1993 a účinnosti nabyla v dubnu 1997. Úmluva nahradila protokol z roku 1925 o zákazu použití dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků ve válce.

Dodržování smlouvy monitoruje Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která v roce 2013 obdržela Nobelovu cenu za mír. CWC dosud podepsalo 192 zemí, z členských zemí OSN tak neučinil Egypt, Jižní Súdán a KLDR.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme