30 let od zvolení Václava Havla. Byla to nejhladší nepřímá volba prezidenta, připomíná historik Tůma
Na den přesně před 30 lety zvolili poslanci Václava Havla prvním českým prezidentem. Toto výročí od čtvrtka připomíná taky speciálně vyzdobená tramvaj, která křižuje Prahu. „Nebyla to problematická volba, prezidenta zvolili poslanci hladce, což se o dalších třech parlamentních volbách říct nedá,“ připomíná historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
Proč se volba Václava Havla konala právě 26. ledna 1993? Nešlo ji stihnout dříve?
Je potřeba si uvědomit, že na podzim 1992 se teprve dohodlo rozdělení Československa, Federální shromáždění přijalo ústavní zákon, který rozdělení posvětil, navíc Ústava byla přijata na poslední chvíli 16. prosince 1992. Myslím si proto, že ten lednový termín pro volbu prezidenta byl první možný.
Prvnímu dítěti narozenému v samostatném Česku poslal blahopřání i Havel. Teď slaví 30. narozeniny
Číst článek
Václav Havel nebyl federálním prezidentem už od 20. července 1992.
Rezignoval. Velice pravděpodobně vnímal nadcházející rozdělení Československa jako krach své politiky, která byla postavena na ideji Československo zachránit. Zmizel na necelý půlrok z politického života a funkci prezidenta vykonával předseda federální vlády Jan Stráský. Především to byla doba, kdy veškeré důležité otázky jako ekonomickou transformaci zastínila jednání o rozdělení společného státu.
Ústava zakotvovala, že prezidenta volí obě komory parlamentu, tedy i Senát. Jak bylo možné, že volila pouze Poslanecká sněmovna?
Myslím, že to bylo v pořádku. Ústava počítala se vznikem Senátu a samozřejmě i s jeho rolí při prezidentské volbě, ale nebylo možné ho zvolit tak, aby předcházel volbě prezidenta. To by se prezidentská volba musela odložit o několik měsíců, možná i půl roku. Debatovalo se taky o možnosti vzniku prozatímního Senátu, do kterého by byla podle nějakého klíče převedena část českých poslanců Federálního shromáždění.
Oni byli v roce 1992 zvoleni na čtyři roky, ale během půl roku jejich mandát vlastně skončil. Tím by se pro ně našlo uplatnění. To ale nakonec nebylo přijato částí vládní koalice, proti byla zejména Občanská demokratická aliance. Nakonec byl tedy vznik Senátu odložen de facto o čtyři roky. Jiná možnost – než aby prezidenta zvolila pouze sněmovna – nebyla.
Havlovi protikandidáti
Protikandidáty Václava Havla byli Miroslav Sládek a Marie Stiborová. Za jak významnou političku tehdy platila?
Do té doby moc známá nebyla, i když byla členkou komunistické strany už od roku 1986. Během posledních komunistických voleb byla zvolena poslankyní České národní rady, kterou se stala i po revoluci.
Do prezidentské volby ji nominoval Levý blok, tedy širší levicové uskupení, ve kterém komunisté hráli dominantní roli. Je dobré připomenout, že tehdy byl předsedou komunistů Jiří Svoboda, který se pokoušel o transformaci strany v nějakou moderní komunistickou stranu, ale neuspěl. Stiborová byla představitelkou právě toho transformačního křídla.
Miroslav Sládek byl předsedou republikánů. Ti parlamentní volbu prezidenta před třiceti lety poměrně narušovali.
To sice ano, na druhou stranu bych řekl, že ze všech čtyř parlamentních – tedy nepřímých voleb prezidenta – šlo o nejméně problematickou volbu. Ale je pravda, že ji provázela nenávistná vystoupení republikánů.
Fiala slavnostně otevřel ulici Václava Havla v Lucembursku, zdobí ji dílo českého umělce
Číst článek
Dokonce jednání Poslanecké sněmovny muselo být přerušeno pro údajnou hrozbu bombovým útokem. Tehdy někteří spekulovali, že tato údajná hrozba přišla proto, aby zastavila proud nenávistných republikánských vystoupení. Jinak ale volba proběhla celkem rychle a Václav Havel zvítězil celkem pohodlnou většinou.
Byla to většina 109 poslanců. Bylo to málo? Očekávalo se víc?
Asi se očekávalo víc, ale byla to demokratická volba. Je to těžké nějak kritizovat. Vládní koalice, která tehdy Václava Havla navrhovala, měla 105 poslanců. Zjevně i někteří opoziční poslanci pro Havla tedy hlasovali. Spekulovalo se ale také, že někteří poslanci ODS pro něj nehlasovali, aby dali najevo, že i Václav Havel je závislý na podpoře ODS. Protože volba byla tajná, tak se nikdy nedozvíme, kdo pro něho hlasoval. Z hlediska složitého dopočítávání většin ve všech třech dalších volbách byla tato volba relativně hladká.
