Před 30 lety byl Václav Havel podruhé zvolen prezidentem

Nepodařilo se to žádnému polistopadovému prezidentovi a s největší pravděpodobností ani nepodaří. Dramatik a disident Václav Havel se po pády železné opony stal prezidentem celkem čtyřikrát. Poprvé to bylo už koncem roku 1989, kdy stál v čele tehdejší Československé socialistické republiky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Havel byl zvolen tří pětinovou většinou v obou komorách parlamentu. | Zdroj: Evropský parlament

O půl roku později se volba opakovala. Jenže tentokrát zvedali ruce poslanci zvolení v prvních svobodných volbách od nástupu komunistů k moci. Stalo se to právě 5. července 1990. Tedy přesně před třiceti lety.

Když Václav Havel zasadil kaštan: Den Země jsme si poprvé připomněli před 30 lety

Číst článek

5. července 1990 zahájil předseda Federálního shromáždění Alexandr Dubček volbu prezidenta federativní republiky. Ve svém projevu jednoznačně podpořil znovuzvolení Václava Havla.

„Významnou měrou se podílel na tvorbě naší zahraniční politiky, a má značný podíl na uznáních, která má naše republika v zahraničí.“

Ve Vladislavském sále Pražského hradu se sešlo 284 poslanců. Už v 11 hodin dopoledne oznámil Dubček, že prezidentem se stal Václav Havel, který byl zvolen tří pětinovou většinou v obou komorách parlamentu. Proti hlasovalo jen 50 zákonodárců.

Po složení prezidentského slibu vyšel Václav Havel na balkon na třetím nádvoří. Čekajícím občanům oznámil, že byl zvolen v tajné volbě.

„On to sám poměrně dost vyzdvihoval, právě proto, že se jednalo o tajnou, čili svobodnou volbu Federálním shromážděním, které bylo zvoleno ve svobodných volbách. Tedy že i on má legitimitu, která má větší váhu než ta, kterou měl roku 1989,“ říká politolog Kamil Švec.

Rozpad Československa

Když Sověti odcházejí… Jak zachytily rozhlasové mikrofony odsun sovětských vojsk?

Číst článek

Poprvé se Václav Havel stal prezidentem po Sametové revoluci. V prosinci 1989 jej ale ještě volili komunisté. O půl roku později 8. června 1990 dovedl zemi k prvním svobodným volbám po více než 40 letech.

Už před nimi ale začalo opadávat porevoluční nadšení a začaly objevovat nové problémy. Třeba takzvaná pomlčková válka, spor o název společného československého státu. Václav Havel tak stanul v čele republiky, která měla před sebou pouhé dva roky existence.

„Místo toho, aby se přijímaly nové ústavy, tak se československý stát začal rozpadat,“ upozorňuje Švec.

Václav Havel rezignoval měsíc před vypršením mandátu 20. července 1992 poté, co ho Federální shromáždění nezvolilo na další funkční období. V tě době už bylo jasné, že konec Československa je nevyhnutelný.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme