Masivní kampaň i schůzka s Čalfou. Před 30 lety se stal Havel posledním československým prezidentem

Ještě v listopadu 1989 pronásledovala dramatika Václava Havla komunistická státní bezpečnost. Na konci prosince už byl prezidentem. Přesně před třiceti lety ho zvolilo Federální shromáždění. A Václav Havel se tak stal po 41 letech prvním nekomunistickým prezidentem Československa.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Milí přátelé, před chvílí jsem byl jednomyslně zvolen Federálním shromážděním za prezidenta naší republiky.“ Je 29. prosince 1989 a nově zvolený československý prezident Václav Havel zdraví davy na třetím nádvoří Pražského hradu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přesně před třiceti lety se stal Václav Havel prezidentem tehdejší Československé socialistické republiky. Více si poslechněte v reportáži Viktorie Hoškové

Chvíli trvá, než skandující lidé pustí nového prezidenta ke slovu: „Slibuji vám, že nezklamu vaši důvěru a dovedu zemi ke svobodným volbám.“ Stačilo jen pár týdnů a z disidenta se stala hlava státu. A prezidentem ho zvolili právě ti, kteří ještě nedávno prosazovali jeho věznění.

Ve Vladislavském sále Pražského hradu pak Havel složil prezidentský slib: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lid a v zájmu lidu a zachovávat Ústavu a ostatní zákony.“

Plakáty i vystoupení v médiích

Novému prezidentovi gratuloval i předseda Federálního shromáždění Alexandr Dubček. „Blahopřeji vám jménem všech přítomných a všeho našeho lidu ke zvolení do čela našeho státu,“ řekl Dubček.

CVVM: Nejvýznamnější českou osobností je Karel IV., následují Masaryk, Havel a Gott

Číst článek

Alexandr Dubček - výrazná osobnost Pražského jara - přitom o funkci prezidenta sám stál. Občanské fórum a Veřejnost proti násilí ale po krátkém váhání rozhodly, že kandidátem bude právě Havel. Oznámily to 10. prosince - v den, kdy abdikoval poslední komunistický prezident Gustáv Husák.

A začala rozsáhlá kampaň za Havlovo zvolení. „Druhý den už byly polepená města – zejména Praha a další krajská i okresní města – plakáty s Havlovou fotografií s nápisem ‚Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí‘, vydávaly se první brožury jeho věcí, jeho děl, jeho esejí a Havel se i velmi intenzivně dostával do médií. To znamená do Československého rozhlasu a Československé televize,“ popsal Radiožurnálu historik Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Klíčové jednání s Čalfou

Zástupci Občanského fóra ale nevěděli, jak k hlasování pro Havla přesvědčit parlament, kde měli komunisté absolutní většinu. V té chvíli zasáhl nový premiér Marián Čalfa a pozval Václava Havla na schůzku mezi čtyřma očima.

Václav Havel by v sobotu oslavil třiaosmdesáté narozeniny. V Brně mu odhalili třicátou lavičku

Číst článek

„Havel tehdy řekl, že 16. vystoupí v televizi s velkým předvolebním projevem. Další kroky byly na Čalfovi. 19. prosince bylo jeho vystoupení ve federálním shromáždění, kde přednesl programové prohlášení vlády, ve kterém navrhl Václava Havla jako jediného kandidáta jménem vlády na prezidenta,“ dodal Suk.

Jednání s Čalfou bylo podle samotného Havla klíčové. Svědčí o tom i amatérský záznam, kde budoucí prezident seznamuje s výsledky schůzky své spolupracovníky: „Bylo to podle mého pocitu, možná jsem blbej, ale podle mého pocitu to bylo nejdůležitější jednání, které bylo vedeno a vezu strašně dobrý zprávy od toho Čalfy.“

29. prosince 1989 hlasovali pro Václava Havla všichni přítomní poslanci. Někdejší disident se stal zároveň posledním československým prezidentem.

Viktorie Hošková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme