Před 80 lety zemřel poslední člen skupiny Tři králové. Odbojář Morávek byl známý odvahou i žerty
Věřím v Boha a ve své pistole – tak znělo heslo Václava Morávka, nejmladšího člena protinacistické odbojové skupiny Tři králové. Odvážnými činy okupanty provokoval a dováděl k nepříčetnosti. Padl před osmdesáti lety – 21. března 1942 – po divoké přestřelce s gestapem. Tradovalo se, že spáchal sebevraždu, po dlouhých desetiletích od jeho smrti ale tvrzení vyvrátila objevená pitevní zpráva.
Těžce zraněný Václav Morávek raději ukončil svůj život střelou do hlavy, než aby padl do rukou gestapa živý – tak zachytil poslední okamžiky Morávkova života režisér Karel Kachyňa v seriálu Tři Králové. Co se ale skutečně v Praze u Prašného mostu odehrálo, zjistili historici až v 90. letech minulého století díky pitevnímu protokolu.
Před 80 lety zemřel poslední člen skupiny Tři králové. Odbojář Morávek byl známý svoji odvahou i žerty
„I když bylo gestapo ochotné tvrdit, že se Morávek zastřelil, protože tím krylo to, že ho mělo dostat živého, další dva zásahy dostal do hlavy jako posmrtné,“ popisuje historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, jestli posmrtné rány vznikly v přestřelce, nebo si na Morávkovi vybil vztek komisař gestapa Oskar Fleischer, kterého člen odbojové skupiny mnohokrát zesměšnil.
„Přes jeho nadřízené mu poslal třeba zprávu, že vyhrál sázku, že si od něj zapálí cigaretu v baru, a podobně. Což je na jedné straně ukázka Morávkova fanfarónství, hrdinství, na druhé straně je to ale díky tomu, že Morávek jako mimikry nosil oděvy, které nosili okupanti, gestapo nebo místní pražští Němci. Klobouk se štětkou, hubertus, nějaké ty brejličky, aby vypadal jako nacista,“ pokračuje Marek.
Přesně před 80 lety přijel do vyhlazovacího tábora Belžec první velký transport židovských vězňů
Číst článek
Vojta, Leon nebo Ota – to jsou krycí jména, která nejmladší ze Tří králů používal. Vynikající střelec měl podle Jindřicha Marka smysl pro šibeniční humor a riskování.
„Ne bezhlavé riskování, ale spíše riskování ve smyslu ‚když už mě honí, když mě chtějí zabít, tak je aspoň i zesměšním‘. Takže pak vznikaly historky typu ‚když vpadnou do ilegálního bytu, najdou tam třeba nějaké odpadky‘.“
„Byl to muž ryzího charakteru, čestný, nábožensky založený, který nade vše miloval svou matku. Byl jemný, nikomu neublížil, o svůj život se nebál, jen toužil po krvi gestapáků. Přál si jen pomstít Pepka Mašína,“ stojí v poválečné výpovědi Marie Magdy Rezkové, ve které na Václava Morávka vzpomínala.
Před 83 lety obsadila německá armáda zbytek Československa. O den později pak vznikl protektorát
Číst článek
Od jara 1940 odbojářům poskytovala jako bezpečný úkryt svůj dámský krejčovský salón na pražských Vinohradech. „Často byl o hladu a vracel se ke mně zmoklý, neboť čekával někdy celé hodiny na zprávy. Nespal, pracoval nezištně ve dne i v noci,“ píše Rezková ve výpovědi.
„Balabán, Mašín, Morávek byly výrazné osobnosti. Vojáci každým coulem, ale každý měl jinou povahu a je obdivuhodné, že oni by jeden pro druhého dýchali, jeden pro druhého položili život. To bylo perfektní trio. Mezi nimi existovala obrovská soudržnost, respekt a přátelství,“ vysvětluje historik Jindřich Marek.
Morávkova smrt definitivně ukončila éru Tří králů. Josefa Balabána zatkli nacisté už v dubnu 1941. O půl roku později ho popravili v pražské Ruzyni. Josefa Mašína přemohlo gestapo během přestřelky v květnu 1941. Před popravčí četou na Kobyliské střelnici skončil v červnu 1942.
