Vánoce z let socialismu: Švorcové 'člověk nové epochy' i redaktorské 'korálky nad novou magistrálou'

„Každým rokem se tahle doba opakuje – a pokaždé si přeji, aby už to bylo za mnou,“ řekla posluchačům Československého rozhlasu herečka Dana Medřická o Vánocích 1979. Její projev byl jedním z mnoha vánočních zamyšlení, která socialistický rozhlas odvysílal do roku 1988.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prodej vánočních stromků v roce 1961 | Zdroj: Státní okresní archiv Louny

Každodennost poněkud oficiální

Rozhlasové noviny, pravidelné večerní zpravodajství, se v archivu Českého rozhlasu dochovaly v ucelené řadě od ledna 1968. Poskytují unikátní vhled do socialistické každodennosti, jakkoli jde o každodennost poněkud oficiální.

Z domácích informací převažují ty „stranické a státní“, součástí Rozhlasových novin byly i různé zahraničně-politické poznámky a komentáře, které měly posluchačům vysvětlit, jak správně – z hlediska momentálně převažující stranické linie - chápat mezinárodní události.

Ale o vánočních svátcích si i editoři rozhlasového zpravodajství dovolili vybočení ze zajetých kolejí. Rozhlasové noviny, zpravidla půlhodinové, bývaly o něco kratší, zvláště ty štědrovečerní. A kromě zpráv se pravidelně objevovala i jakási vánoční zamyšlení, pohybující se mezi komentářem, fejetonem, občas i reportáží.

Světla nad magistrálou

Autoři zamyšlení byli různí, odlišný byl i obsah sdělení, které posluchačům předávali. I zde ale existovala jakási režie, která posluchačům dávkovala jeden sváteční den známou osobnost (herce, zpěváka, spisovatele), další den jednoho „obyčejného člověka“ (často různé hrdiny socialistické práce nebo zasloužilé členy komunistické strany) a nakonec přišla řada i na redaktory rozhlasu.

Pražské Hlavní nádraží se zaplnilo posluchači Rybovy mše vánoční, velký orchestr dirigoval Prchal

Číst článek

Ti byli vysláni do terénu, aby se v kulisách hlavního města zamysleli, v čem nás uplynulý rok posunul na cestě od socialismu ke komunismu. „Tam daleko jsou jako korálky navěšené na šňůrkách světla nad novou magistrálou, do tmy září jako symbol československo-sovětské spolupráce nové stanice metra, které se rozběhlo pod Prahou už do dvou linií,“ popisoval vánoční Prahu ve svém zamyšlení redaktor Vladimír Holman o Vánocích 1978.

Vánoční poselství „obyčejných lidí“ bývala překvapivě nepříliš vydařená. Hemžilo se to v nich vyznáním lásky k Sovětskému svazu a socialismu, hovořilo se o splněných závazcích a slibovala se ještě intenzivnější aktivita pro léta příští. Těžko soudit, zda autorům někdo říkal, co mají ve svých zamyšleních zmínit, nebo zda takto skutečně uvažovali z vlastní vůle, případně ze snahy zalíbit se nebo „jen“ vyslat signál naprosté loajality režimu.

Vánoční kolekce vizovického pečiva na stromeček z roku 1980 | Zdroj: Wikimedia Commons

Vánoce člověka nové epochy

Několikaminutové fejetony různých umělců jsou nakonec asi tím nejzajímavějším, co mohli posluchači rozhlasu slyšet. Naprostá většina ani náznakem nezavadí o politiku a slovo socialismus byste hledali marně.

Filmová kouzla v českých pohádkách. Jak filmaři tvořili peklo nebo mechanickou slepici bez počítače?

Číst článek

„Nemusíme se všichni milovat – ani to není možné. Ale úctu, respekt a pocit vzájemnosti, to bychom měli mít všichni. Jsme jeden na druhém závislí,“ uvažovala o Vánocích 1980 herečka Libuše Havelková; bylo to v roce, kdy se naplno rozhořela válka v Afghánistánu, okupovaném Sovětským svazem. V podobném duchu k posluchačům promlouvali herci Blanka Bohdanová, Jaroslav Marvan nebo Bohuš Záhorský či spisovatelé Bohumil Říha nebo Ladislav Fuks.

I zde byly výjimky: třeba Jiřina Švorcová o Vánocích 1976 hovořila o „člověku nové epochy, uvědoměle bojujícím za změnu světa“, o „úspěších jednoty socialistických států“ a o „revoluční přeměně světa“. Toto její vánoční poselství je ale svým obsahem naprosto ojedinělé. Většinou se autoři podobných zamyšlení snažili o něco zdánlivě jednoduchého: říci posluchačům pár obyčejných, hezkých slov.

K rozhlasovým posluchačům promlouval i Jaroslav Marvan | Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme