‚Smekli jsme klobouky a šli na Hrad.‘ Pochod studentů na podporu Edvarda Beneše v únoru 1948 rozehnali

Pochod vysokoškoláků k Pražskému hradu byl před 71 lety jediným veřejným protestem proti komunistickému puči. Asi pět tisíc studentů chtělo vyzvat prezidenta Edvarda Beneše, aby neustupoval Klementu Gottwaldovi a nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. Proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly a pochod rozehnaly. Komunistický puč se podařil a zemi svrhl na čtyři desetiletí do totality,

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klement Gottwald v únoru 1948

Klement Gottwald v únoru 1948 | Foto: Post Bellum

„Vlastně se tenkrát vůbec nic nepovedlo. Komunisté tlačili, byli tenkrát ve zvýšené akci už od roku 1947, takže jsme se toho 25. února sešli na Karlově náměstí a vím, že jsme smekli klobouky a tiše jsme šli směr Hrad,“ vyprávěl pro Radiožurnál před časem Vladimír Adámek, v roce 1948 student 3. ročníku Českého vysokého učení technického.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komunisté převzali moc před 71 lety

„Chtěli jsme ujistit pana prezidenta Beneše, že za ním stojíme, aby nepřijal demisi 12 ministrů. Mlčeli jsme, ale byli jsme naštvaní, to je pochopitelné. I když jsme doufali, už tenkrát jsem si myslel, že je to prohraná záležitost,“ dodal.

V Nerudově ulici už na studenty čekaly bezpečnostní síly. Demonstraci brutálně rozehnaly. Jednoho ze studentů při tom postřelily. „Nejhorší to bylo, když jsme šli z té Nerudovky. Skleslí, schlíplí, beze slova. My jsme vůbec nevěděli, co k tomu říct. A když jsme pak slyšeli Gottwalda v rádiu, to byl konec.“

„Občané, občanky, soudruzi, soudružky. Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy přijal,“ pronesl tehdy prezident Klement Gottwald.

Nebýt Vítězného února, byli bychom na tom dnes hospodářsky jako Rakousko, míní historik

Číst článek

Komunistický převrat znamenal konec demokracie, nástup totality a připojení k sovětskému bloku. Takzvaný Vítězný únor oslavovala Komunistická strana Československa ještě v roce 1989.

„Děláme vše, abychom šli kupředu. Program hospodářské a společenské přestavby, který jsme začali uskutečňovat, má podporu lidu. Upevňuje jeho důvěru v náš socialistický zítřek,“ promlouval na shromáždění pracujících Miroslav Štěpán, tehdy šéf KSČ v Praze.

Až sametová revoluce v listopadu 1989 poslala vítězný únor do propadliště dějin.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme