Výchova namibijských dětí v Československu zapadala do doktríny internacionalismu, říká Mildnerová

Při Univerzitě Palackého nedávno vznikl filmový dokument věnovaný Namibijcům, kteří byli jako děti těsně před pádem komunismu vychovávány v Československu. Jejich osudy jsou odrazovým můstkem pro širší debatu o Afričanech v Česku a jejich integraci. O tom a dalším mluví v rozhovoru afrikanistka Kateřina Mildnerová.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena z Namibie

Žena z Namibie | Zdroj: Shutterstock

Československý příběh namibijských dětí začal v roce 1983, kdy se předseda Lidové organizace Jihozápadní Afriky (SWAPO) obrátil na náš zastupitelský úřad v Berlíně s žádostí o zřízení školy pro namibijské děti v Československu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Souvislosti Plus Martiny Maškové

„Většina těchto dětí se narodila a žila na základnách SWAPO na jihu Angolské republiky, která byla zmítaná občanskou válkou a odkud se vedl také exilový boj za nezávislost Namibie na jihoafrické apartheidní nadvládě,“ vysvětluje afrikanistka Kateřina Mildnerová.

„Jednalo se převážně o válečné sirotky a polosirotky, kteří byli vystaveni nebezpečí ozbrojených přepadů jak ze stran jihoafrické armády, tak také povstaleckých hnutí UNITA (Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly), které bojovaly v Angole.“

„Československá mezinárodní pomoc poskytovaná SWAPO zapadala do jakéhosi schématu studené války a ducha sovětské politické doktríny internacionalismu, která hlásala podporu hnutí bojujících proti západnímu imperialismu, kolonialismu a rasismu. A také souvisela se snahou vyvézt komunistickou revoluci do různých koutů světa,“ dodává Mildnerová.

Lhaní, deportace a kriminál. Socializace venkova probíhala podle sovětského vzoru

Číst článek

Namibijské štěstí v Československu

Jedním z těchto namibijských dětí byla i Ndeshi Panda Nangolo, pro kterou bylo dětství v Československu nádherné. „Jako válečné dítě najednou cítíš lásku, péči a bezpečí.“

I ve výchově však Nangolo cítila určité ideologické prvky. „Každé ráno jsme museli vstávat. Měli jsme budíček. Zapískalo se a my jsme si oblékli ty naše teplákovky. Byly takové modré. Běželi jsme na to naše prostředí, kde jsme cvičili, a to bylo takové polovojenské.“

„Afrika je kontinent a mně se nelíbí, když se všude uvádí ‚uprchlíci z Afriky‘.“

Ndeshi Panda Nangolo

Podle Mildnerové byly namibijské děti v Československu přijaty velice dobře, což vycházelo z toho, že se jednalo o malé děti a zároveň válečné sirotky nebo polosirotky. „Jednou z překážek byl jazyk, protože ty děti, když přijely z Angoly, tak nehovořily česky. Musely si ho osvojit za jeden a půl měsíce před tím, než nastoupily do školy. Vzdělávaly se podle osnov platných pro československé základní školy, to znamená v českém jazyce.“

Změna atmosféry během migrační krize

V roce 1991 si Namibie děti vyžádala zpět. Nangolo se ale později do Česka opět vrátila, vystudovala zde vysokou školu a začala podnikat.

V období migrační krize kolem roku 2015 však začala pociťovat změnu atmosféry. „Musím podotknout jedinou věc – Afrika je kontinent a mně se nelíbí, když se všude uvádí ‚uprchlíci z Afriky‘, měla by se říct konkrétní země, protože každá má určitou tradici.“

„Co vím od svých známých, kteří jsou Afričané a žijí v Česku, tak tuto migrační krizi vnímali velmi silně v tom smyslu, že celá česká společnost tak nějak obecně pohlížela na tuto skupinu s odlišnou barvou pleti přes prsty. Házeli je do jednoho pytle, že jsou to všichni uprchlíci z Afriky, kteří sem přišli, aby jim brali práci a narušili jejich jistoty, které v české společnosti mají,“ dodává k tomu Mildnerová.

Jak otevřená k namibijským dětem byla a je česká společnost? Daří se odbourávat předsudky? Čím dnes žijí česko-africké vztahy? Poslechněte si celé Souvislosti Plus Martiny Maškové.

Karolína Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme