Před 30 lety se otevřely hranice. Skončily výjezdní doložky, které komunisté zavedli po nástupu k moci
Čechoslováci při cestě na Západ potřebovali před rokem 1989 potvrzení v pasu známé jako výjezdní doložka. Komunisté tehdy důkladně kontrolovali, koho za hranice pustí a koho ne. Federální vláda doložku zrušila 4. prosince 1989, tedy přesně před 30 lety. Na zrušení doložky rychle reagovalo Rakousko, které pro Československo dočasně zrušilo vízovou povinnost.
Federální vláda doložku zrušila 4. prosince 1989, tedy přesně před 30 lety. Občanům Československa se tak poprvé od převzetí moci komunisty otevřely hranice a mohli svobodně cestovat. Pro mnoho z nich vedla první svobodná cesta do Rakouska.
„Mám pomalu 40 let a nikdy jsem nebyl za hranicemi. Považuji to za sen, stále tomu nevěřím. Nemám peníze, nemám nic, ale chci to vidět,“ radoval se jeden z řidičů na československo-rakouském hraničním přechodu. Všichni, kteří se chtěli podívat do sousedního Rakouska, totiž poprvé po více než 40 letech komunismu nepotřebovali výjezdní doložku.
„V průběhu dnešního dne jsme odbavili 1 600 československých občanů, 800 osobních aut s československou poznávací značkou a 10 autobusů,“ potvrdil velký zájem o cestu do Rakouska tehdejší celní inspektor Marián Novák.
Policie stíhá komunistické pohlaváry Jakeše, Štrougala a Vajnara. Nezabránili střílení na hranicích
Číst článek
Bez výjezdní doložky se v době komunismu na Západ nikdo nepodíval. Než člověk povolení dostal, čekalo ho byrokratické martyrium. Vycestování musel doporučit mimo jiné zaměstnavatel, u mužů taky vojenská správa. Ani pak ale nebylo jisté, že stát cestu povolí.
„Československý režim s tím operoval i jako s represivním nástrojem vůči svým skutečným či domnělým oponentům,“ komentuje pro Radiožurnál historik Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, jak bylo složité doložku dostat.
Bez výjezdní doložky mohli lidé před koncem roku 1989 cestovat jen do některých zemí tehdejšího Východního bloku, konkrétně do Německé demokratické republiky, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska nebo Sovětského svazu. Pokud chtěli Čechoslováci do tehdy oblíbené Jugoslávie nebo na Západ, pak byla doložka nutná.
Co byla výjezdní doložka? Připomenutí nejen pro premiéra Babiše
Číst článek
Potvrzení dostal úspěšný žadatel do cestovního pasu. Z výjezdní doložky bylo možné vyčíst, do jakých států může člověk vyjet, účel cesty i jak dlouho může v zahraničí zůstat. Povolení většinou platilo 20 dnů.
Po srpnu 1968
Komunisté doložky zavedli už v roce 1948. Historik Mücke ale říká, že doložky komunisté ve větší míře využívali až po sovětské okupaci Československa v roce 1968. „Začala být obava režimu, že když má nějaký obyvatel Československa pas, čistě teoreticky by mohl zůstat v zahraničí. Velká exilová vlna existovala po roce 1968,“ dodává.
Komunisti dokázali mnoha lidem zlomit páteř, donášel každý sedmý dospělý, vzpomíná Vášáryová
Číst článek
Jedním z těch, kteří ještě dostali výjezdní doložku poměrně snadno, byl Karel Pokorný. V létě 1969 se rozhodl s manželkou a několikaměsíčním synem emigrovat do Západního Německa. „V té době se utíkalo masově. V podstatě to bylo bez problémů. Nám stačilo pozvání od bratrance mé ženy na to, abychom dostali výjezdní doložky. Dostali jsme ji všichni tři - já, manželka i náš ani ne roční syn. Odjeli jsme vlakem do Schwäbisch Gmündu,“ vzpomínal Pokorný pro projekt Paměť národa.
Od září 1989 začali komunisté podmínky pro udělování výjezdních doložek postupně zmírňovat. Nejdřív Československo přestalo vyžadovat toto potvrzení pro služební cesty. Úplně zrušit výjezdní doložky chtěla komunistická vláda od roku 1990. Sametová revoluce ale proces urychlila.
