Od popravy 27 účastníků stavovského povstání uplynulo 400 let. Byla veřejná a začala už v pět ráno

Protestantské stavy proti katolické dynastii Habsburků. Řeč je o českém stavovském povstání, které fakticky skončilo prohrou stavů v bitvě na Bílé hoře už v listopadu 1620. Formálně ale tuhle historickou kapitolu ukončila až o půl roku později poprava 27 účastníků povstání. Odehrála se na Staroměstském náměstí v Praze, byla veřejná a začínala v pět hodin ráno. Přesně 21. června od ní uplynulo 400 let.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí roku 1621 | Zdroj: Wikimedia Commons

„Náměstí se naplnilo přihlížejícími i vojáky, kteří dohlíželi, aby nikdo nerušil podívanou,“ popsal ve vysílání Radiožurnálu historik a spisovatel Martin Pitro. Konec celého povstání byl překvapivě snadný, zlomová byla podle církevního historika Tomáše Parmy prohra vojsk stavů s jednotkami císaře Ferdinanda II. v listopadu 1620 na Bílé hoře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 400 lety proběhla veřejná poprava 27 účastníků stavovského povstání. Poslechněte si reportáž Danielly Tollingerové

„I přesto, že v českých zemích byla většina nekatolického obyvatelstva, panovník Fridrich Falcký uteče a Praha se v podstatě vydá bez boje. Je to zajímavé, že jedna prohraná bitva iniciovala konec stavovského povstání,“ doplnil Pitro.

Habsburkové nechali po Bílé hoře účastníky povstání zatknout a na jaře s nimi vedli velký soudní proces. „„Rozsudků bylo 28 a jeden z odsouzených unikl vykonání rozsudku tím, že spáchal sebevraždu,“ upřesnila historička Marie Koldinská.

Ferdinand II. si dal na popravě záležet a udělal z ní představení, které trvalo čtyři hodiny, jak se vypráví v rozhlasovém cyklu Toulky českou minulostí: „Úderem páté ráno ono pondělí zaduněla Prahou dělová rána. Brány města zůstaly uzavřeny, na náměstí vytáhlo vojsko. Kolem pódia se rozřadily do tří řad střelci, dvě kornety jízdy a tři praporce pěchoty. Za zvuku polnic a bubnů se chopil práce spolu se svou čeládkou kat Jan Mydlář.“

Špičaté boty z 14. století způsobovaly vbočení palců. Degenerativní změna byla hlavně u bohatších

Číst článek

Vzkaz Evropě

Samotná poprava měla pro Ferdinanda II. několik významů. „Byl to vzkaz celé Evropě, že panovník zvládl situaci v českých zemích a že se zde pevně ujímá vlády. V podstatě tím bylo řečeno, že rebelovat vůči Ferdinandovi II. se nevyplácí,“ vysvětlil v pořadu Akademie věd historik Jiří Mikulec.

„Potom to bylo vysloveně praktické opatření, tedy fyzická likvidace protivníků, a zároveň pomsta. České stavovské povstání rozmetalo stavbu, kterou tu Habsburkové budovali téměř sto let, tedy Habsburskou monarchii založenou Ferdinandem I. v roce 1526,“ dodává Mikulec.

Celkem byli na Staroměstském náměstí popraveni tři páni, sedm rytířů a 17 měšťanů, mezi nimi například lékař a filosof Ján Jesenský nebo spisovatel, diplomat a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. V dlažbě u radnice dodnes popravené připomíná 27 bílých křížů.

Daniela Tollingerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme