Nepovedený útěk na Západ, který si vyžádal tři životy. Před 40 lety mladíci unesli autobus se studenty

Před čtyřiceti lety, 23. května 1978, se trojice mladíků pokusila unést autobus plný studentů a dostat se přes Pomezí u Chebu do západního Německa. Dopadlo to ale jinak. Únosci studenty propustili výměnou za volný průjezd. Byla to ale léčka. Kromě jednoho únosce zemřel při střelbě i řidič autobusu. Druhý únosce dostal trest smrti a třetí dvacet pět let vězení. Z velitelů pohraničníků nebyl za nevydařený zákrok a smrt řidiče potrestaný nikdo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nášivka pohraniční stráže | Foto: Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International | Zdroj: Wikimedia Commons

„Byl jsem mezi těmi prvními, protože začali rukojmí v podstatě vyhazovat z autobusu, aby informovali pohraničníky, o co jim vlastně jde. Vyjednávání bylo dost tklivé. Byli takoví bezradní a tehdy to byla na jednu stranu politická otázka. Oni za každou cenu nechtěli, aby to byl precedens, aby si kdokoli vzal rukojmí a pak se otvíraly hranice a odjížděli,“ popsal Radiožurnálu lékař a jedno z rukojmí Radko Pastor. Tehdy byl studentem gymnázia.

Přehrát

00:00 / 00:00

23. května 1978 unesla trojice mladíků u Chebu autobus a pokusila se dostat za hranice do západního Německa. Více si poslechněte v reportáži Ľubomíra Smatany.

Autobus unesli bratranci Barešovi Robert (22), Václav (20) a Milan (26), nevzdělaní mladíci od kolotočů. Jeden z nich podle spisu neuměl číst ani psát. Akci plánovali naprosto nahodile.

„Rozhodně to byl projev ryzího amatérismu. Ozbrojili se tak, že ráno toho dne vyloupili u Řevničova hájovnu. Tam získali lovecké pušky a munici a potom trabantem jednoho z nich dojeli k Jesenické přehradě. Po sedmé večer unesli autobus,“ vysvětlil Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu.

Tragédie byla v tom, že pohraničníci na únosce připravili past, ve které skončil i nevinný řidič autobusu Jan Novák. Obrněný transportér zatarasil autobusu cestu a vojáci do něj vystříleli přes 1000 nábojů. Jan Novák na předním sedadle neměl šanci.

S jeho manželkou Irenou po revoluci natáčela Česká televize. „Tam šlo o to, aby se autobus za hranice nedostal. A jestliže se tam obětuje jeden člověk, na to už nikdo ohled nebral,“ řekla.

Zničené důkazy

Špatný výkon předvedli podle Pejčocha také pohraničníci. „Ze strany pohraniční stráže to bylo provedené naprosto amatérsky. Policie už tehdy měla specialisty vycvičené na osvobozování rukojmí, armáda měla odstřelovače, kteří by je zřejmě byli schopní zlikvidovat. Vojáci základní služby bez jakéhokoli speciálního výcviku začali úplně zběsile pálit do autobusu, ve kterém byl naprosto nevinný rukojmí. To se nedá nazvat jinak než šlendriánem,“ myslí si Pejčoch.

Rozhovor s krysou aneb Básník z křemene. Příběh muže, kterého nezlomili ani v nejtěžším žaláři

Číst článek

Po revoluci případ otevřel Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V roce 1978 totiž vyšetřovatelé vypracovali žalobu tak, aby všechna vina padla na zastřeleného únosce Milana Bareše. Ten se stal podle oficiální verze i vrahem řidiče Nováka.

„Ale autobus byl zlikvidován, sedačka, na které tehdy seděl Novák, byla zlikvidována taky. Takže dnešními forenzními metodami by samozřejmě bylo možné určit, kdo a jak střílel. Ale důkazy už neexistují, takže asi stoprocentně už se to nikdy neprokáže. Ale je vysoká pravděpodobnost, že ho zastřelili pohraničníci,“ dodal Pejčoch.

Zbývající dva bratranci Robert a Václav, kteří střelbu pohraničníků přežili, stanuli před plzeňským krajským soudem. Robert byl odsouzen k trestu smrti a na začátku prosince 1979 byl popraven. Václava soud poslal na 25 let do vězení.

Chyby pohraničníků

Na samotce vězni šíleli. Tloukli hlavami o zeď a křičeli, že chtějí vypovídat, vzpomíná na 50. léta kněz Frank

Číst článek

Vyšetřovatelé zločinů komunismu zjistili, že tehdejší předpisy nařizovaly, aby pohraničníci propustili jak únosce, tak rukojmí za hranici. Proto byl obžalovaný velitel pohraničních vojsk vysoký komunistický politik generál Josef Šádek.

U soudu svědčil i bývalý voják základní služby František Koranda. „Fakticky ty konkrétní pokyny byly tlumočeny z Prahy. Ten tón, jak mluvili telefonem, to bylo jasné, že mluví s někým hodně vysoko,“ popsal Koranda.

Celý proces s bratranci Barešovými dobře posloužil propagandě. Lidé ze závodů psali petice a komunistická média označovala únosce za vrahy a teroristy. Zastřeleného řidiče dokonce komunisté vyznamenali. Proces s veliteli pohraničníků ale skončil dřív, než začal. Podle soudu byl skutek promlčený.

Ľubomír Smatana, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme