Vznikly v monarchii a lidé nechápali jejich smysl. Poštovní schránky slaví 200 let
Česko má přes dvacet tisíc oranžových poštovních schránek. A lidé v českých zemích do nich házejí své dopisy už 200 let. Rakouská monarchie je zavedla 1. června 1817. Každý poštovní úřad musel mít alespoň jednu schránku uvnitř budovy.
„V celé monarchii to mohly být stovky schránek, protože více nebylo ani poštovních úřadů. Byly velice málo využívány, zejména kvůli nepochopení jejich smyslu a účelu ze strany veřejnosti. Musela si na toto zvyknout," vysvětluje Radiožurnálu Jan Kramář z Poštovního muzea.
Oranžové poštovní schránky slaví 200 let. Dříve lidé nechápali jejich smysl. Natáčel Jaroslav Skalický
„První rakouské poštovní schránky vznikaly většinou z truhel na šaty nebo z dřevěných pokladniček, které byly natřeny v rakouských státních barvách, tedy žluté a černé. Mohly být také doplněny o rakouský státní znak, to jest rakouského orla, a také o emblém zapečetěného dopisu, aby občané věděli, k čemu se tato bedýnka používá," přibližuje.
„V sedmdesátých letech již byly pravidelně zaváděny plechové poštovní schránky. Kvůli tomu, aby nebyly vykrádány a aby více vydržely, pokud jde o povětrnostní podmínky," doplňuje Kramář.
Nejvíce jsme měli 34 tisíc schránek
Československá poštovní správa rakousko-uherské schránky převzala, přemalovala namodro a přidala červený a bílý proužek. Místo rakouského orla na ně dala českého lva. V roce 1963 stát rozhodl, že schránky budou oranžové, snad aby byly dobře vidět.
„Je trochu možná historickým paradoxem, že oranžová byla rozlišovací barvou rakouského ministerstva obchodu, pod nějž patřila za Rakouska také pošta. Komunističtí představitelé se vlastně vrátili k rakouskému vzoru. Chtěli popřít hlavně ten prvorepublikový, ale i když se vyhraňovali vůči Rakousku, tak tímhle se k němu nevědomky navrátili," upozorňuje.
V roce 1984 mělo Československo 34 tisíc schránek, nejvíc v historii. Od té doby ubývají. „Je to dáno tím, že značně ubývá listovních zásilek."
Jak se schránky vybírají?
K oranžové schránce v jedné pražské ulici přijíždí modré poštovní auto se žlutou trubkou na dveřích. Stejnou mají na tričku i řidič Jan Soukup a výběrčí schránek Lukáš Jelen. Je pár vteřin po 16. hodině.
„Dřív to nejde, protože ve schránkách bývají různé kontrolky, které sledují, kdy to přesně vybíráme a sledují i trasu, po které jedeme," vysvětluje Jelen.
Poštovní brašnu přisazuje k laminátové schránce, klíčkem ji otevírá a už se její obsah sype do brašny. „Nejvíce zásilek bývá na Praze 1, protože tam je to všude frekventovanější," popisuje výběrčí schránek. „Všechny zásilky naložíme a vezeme je do Malešic, kde se to dál třídí a zpracovává," dodává.
Posádka každý všední den objíždí trasu dlouhou asi půldruhé hodiny, vybere na ní přes 40 poštovních schránek.
