Vzpomínka velikosti dlaně: do Česka přichází projekt Poslední adresa

Neznámou historii českých domů budou kromě zlacených dlaždiček pro oběti holokaustu nově připomínat i tabulky se jmény politických vězňů. Objeví se v rámci projektu Poslední adresa. Ruská iniciativa si už od roku 2014 připomíná oběti sovětského represivního systému a její myšlenka nyní putuje i do zahraničí.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Zde žil Josif Josifovič Kroul" hlásá tabulka pro českou oběť stalinského teroru v Moskvě.

"Zde žil Josif Josifovič Kroul" hlásá tabulka pro českou oběť stalinského teroru v Moskvě. | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Poslední adresa v názvu je ta adresa, která jako poslední patřila lidem, kteří byli z politických důvodů zatčeni. Na tuto svoji adresu se už nevrátili.

Před 79 lety v Moskvě komunisté popravili Josefa Kroula. Projekt Poslední adresa připomíná jeho osud

Číst článek

„Buď byli popraveni, nebo jejich život skončil jiným způsobem, v soukolí mašinerie totalitního sovětského režimu," vysvětluje Stoilová. Na domy obětí budou v rámci iniciativy připevněny tabulky se jmény těch, které režim spolkl.

Cílem ruského projektu není připomínat statistiky, ale jednotlivé životy, které byly zmařeny. Tabulky velikosti dlaně obsahující základní údaje o perzekvovaném jsou umístěny na dům, v němž měl daný člověk poslední adresu před tím, než se dostal do soukolí represivního aparátu, v jehož důsledku zemřel.

Srozumitelnější osudy

Projekt zaštiťuje kromě ÚSTR organizace Gulag.cz, mapující stopy bolševické zvůle, včetně československých obětí. Dále Poslední adresu podporují Političtí vězni České republiky a pražská pobočka ruské nevládní organizace Memorial.cz.

Projekt byl v České republice představen již v roce 2015. Jeho realizace trvala dva roky, protože organizátoři narazili na problémy se souhlasy majitelů nemovitostí. „Ty jsou samozřejmě nutné, aby cedulku na dům bylo možné umístit. Neměli problém konkrétně majitelé, ty souhlasy se z různých důvodů nepodařilo zajistit," říká koordinátorka.

„Rozhodli jsme se mapovat osudy československých politických vězňů, protože jsme si říkali, že české veřejnosti budou oběti z řad českých občanů, a hlavně ty, které uvízly v našem systému, srozumitelnější," popisuje Stoilová.

Dva režimy, jeden dům

Tabulky velikosti dlaně nebo dopisní obálky jsou nápodobou kamenů zmizelých, které připomínají v evropských městech oběti holocaustu. První tabulka v Česku bude osazena 27. června. Připomene poslední adresu studenta právnické fakulty Veleslava Wahla, který byl zatčen v září 1949 a popraven 16. června 1950.

Organizátoři projektu Poslední adresa instalují tabulku pro českou oběť stalinského teroru v průjezdu domu v centru Moskvy. | Foto: Martin Dorazín

Tabulka bude v ulici Úvoz 156/13 na pražských Hradčanech. Na této adrese se tak setkávají památníky obětem dvou totalitních režimů. Ve stejném domě totiž žil i Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Adresu vybrala iniciativa shodou okolností. „Zajímal nás osud Veleslava Wahla. To, že ve stejném domě žil Josef Růžička, který byl shodou okolností otcem Wahlovy manželky, také politické vězenkyně Taťány Růžičkové, je náhoda," říká Michaela Stoilová.

Projekt Poslední adresa se rozšiřuje i do Polska nebo na Ukrajinu. V Česku přibudou další tabulky v ulicích Trojická, Krátkého nebo Eliášova.

David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme